Cena toho, že jste upravení a perfektně organizovaní převažuje, podle autorů knihy „Perfektní nepořádek“ (A Perfect Mess), často své výhody. Američané přesto platí ročně „odborníkům na pořádek“ miliony dolarů.
Některé firmy se údajně tolik zaměřují na transformaci – perfektnost svých procesů, že zapomínají na to podstatné.
Nepořádek prý má smysl. Například většina neuklizených stolů skrývá pro jejich majitele jistý řád. I přes nevzhlednost vědí, kde mají hledat důležité dokumenty. Nepořádek může sloužit jako efektivní zaplňovací systém: méně důležité dokumenty se schovají na dno „stohu“.
Čas nutný k přerovnávání papírůatp. by se mohl jinak a lépe využít. Nepořádek může být katalyzátorem kreativity a pořádek zase příznakem sterility. Autoři uvádí, že velcí myslitelé jako Albert Einstein si v nepořádku libovali. Spekulují, že města jako Los Angeles jsou zajímavá právě proto, že nebyla detailně plánována. Chválí „nepořádné“ firmy pro jejich schopnost uspokojit vrtkavé zákazníky a pro schopnost adaptace dynamickému prostředí.
Kniha „A Perfect Mess" je vhodná pro někoho, jehož nadřízený je fanatik na pořádek a nebo pro ty, jenž mají již teď problémy dodržovat své novoroční předsevzetí, že budou pořádnější.
-av-