Humor na pracovišti může být dvojsečná zbraň. V dobrém slova smyslu dokáže uvolňovat stres, posilovat morálku, podporovat přátelskou atmosféru a mít obecně pozitivní vliv. Na druhou stranu však může působit i negativně, když se kvůli němu zaměstnanci cítí hloupě nebo se rozčílí na své spolupracovníky či nadřízené. Negativní humor dává určitým skupinám zaměstnanců možnost vyloučit ostatní ze svých řad, a může tak přerůstat v obtěžování a projevy nepřátelství.
Christopher LeGrow, profesor psychologie na americké Marshall University, vypracoval studii, v níž se zaměřil na hledání hranice mezi pozitivním a negativním humorem. Zkoumal obsah, tón, frekvenci a nepříjemnost humoru na vzorku 170 zaměstnanců pracujících ve službách.
Zjistil, že nejčastěji se na pracovištích objevuje humor směřovaný proti spolupracovníkům a jejich váze, věku, sexuální orientaci, rase nebo náboženství. Více než 70 procent respondentů bylo svědkem vtipů na kolegovu váhu nebo věk. Přibližně 40 procent pak přiznalo, že sami tento humor produkují. LeGrow považuje toto zjištění za znepokojivé. Jedná se totiž o témata, která se obecně považují za překročení jisté hranice a jsou dokonce chráněna firemními pravidly nebo zákony.
Humor na pracovišti se podle LeGrowa zaměřuje na oblasti, které jsou snadným terčem. Mezi nejčastějšími projevy se konkrétně objevují vtipy směřované proti fyzickým rysů kolegů (pozadí, dekolt, váha, vlasy, oblečení), osobnostním rysům (inteligence, arogance, nemotornost), sociálnímu chování (pití alkoholu, chození, manželství) a osobní hygieně (tělesný pach, tělesné funkce, špatný dech). Vtipy se nevyhýbají ani charakteristickým projevům kolegů vzhledem k příchodům do práce, pracovnímu tempu, vztahům se šéfy apod.
Snadným terčem humoru na pracovišti je také politika. Vtipy o smrti, postižení nebo sexuálním obtěžování jsou oproti tomu méně časté. Za nejméně útočné považují Američané vtipy o vlastnictví zbraní, sportovních týmech a zálibě v hudbě, televizi nebo filmech. Zároveň je však třeba uvést, že v oblasti humoru na pracovištích hrají roli regionální rozdíly. Vlastnictví zbraní je například citlivějším tématem ve větších městech než ve venkovských oblastech, kde lid vlastní zbraně pro rekreačnější účely.
Pokud jde o přístup mužů a žen k humoru na pracovištích, neexistují výraznější rozdíly v chápání toho, co je a co není urážlivé. Ženy jsou pouze citlivější k humoru směřovanému na fyzický vzhled a manželství nebo těhotenství. Humor na pracovišti by měl zůstat vhodný. Pokud máte pochybnosti, raději mlčte. Váš humor bude také lépe přijímán, když se zaměříte na komentování okolností a nikoli lidí.
-kk-