Hurá, hurá, práce fůra!

Někteří zaměstnanci se těší na pondělní ráno, až zase vyrazí do práce, jiní děkují bohu, že už je pátek a mohou odejít. V práci však všichni stráví nejméně osm hodin denně, tedy asi čtvrtinu týdne a jestliže se celou dobu jen těší na víkend, chybí jim zásadní součást pracovního života, kterým je zaujetí pro danou činnost.

Zaujetí pro práci je přitom více než dělání toho, co máme rádi. Znamená zájem o chození do zaměstnání, oddanost, dobrovolnou práci přesčas, lepší výkony a vyšší úspěchy. Nejde jen o to, se zaujetím o práci přemýšlet, ale i stejně aktivně jednat, přicházet s novými nápady, vyhýbat se konfliktům.

Zaměstnanci, kteří k práci přistupují v duchu hesla „Je to jen práce“ poškozují své zaměstnavatele, ale i sami sebe. Ztrácejí čas činností, která je nebaví, přičemž by mohli by být užiteční jinde. Je proto třeba zamyslet se nad individuálním vztahem k práci a nenalezneme-li zaujetí v ní, nalézat jej alespoň v mimopracovních činnostech, jako je sport nebo schůzky s přáteli.