Pracovní porada nemusí být jen nudnou ztrátou času. Stačí jen zamyslet se nad její správnou organizací. Článek uvádí několik osvědčených tipů.
Na poradu týmu chodí každý jedinec připraven. Stručně ostatním oznámí, co plánuje, co k tomu bude potřebovat, co se mu za minulé období povedlo, co ne a proč. U plánů stanovený termín musí pracovník dodržet, pokud se tak nestane, je nucen kolegům vysvětlit, proč se tak nestalo. Ostatní na názory dotyčného reagují.
Podobně postupuje Karel Hořánek ve své realitní kanceláři. Kromě každotýdenních porad preferuje i delší měsíční. Při nich se rozebírají i potřeby klientů, sleduje trh. Poradu vždy moderuje jeden ze zaměstnanců. Přítomna je i ekonomka, která seznámí s finanční situací firmy.
Porada by neměla znamenat monologické vystoupení šéfa, který více kritizuje, než utváří tvůrčí prostředí. Úspěch spočívá i v umění udržet dobrou náladu a nadšení u přísedících. Důležité je též mluvit nahlas, držet se tématu a občas chtít po ostatních odpověď na otázku. V místnosti by mělo být dobré světlo, klid, správná teplota a pohodlné židle.
Řízení porady by mělo být v rukou jednoho člověka. Velké společnosti si proto najímají tzv. facilátora. Jeho úkolem je sledovat poradu, hlídat její hladký průběh a neodbočování od tématu. V menších firmách může takovou roli sehrát jeden ze zaměstnanců. V tu chvíli ale vystupuje jako neutrální osoba a nese odpovědnost za průběh jednání. Rozdává materiály, vyvolává jednotlivé členy.
-hp-