John D. Mayer, zakladatel tohoto pojmu, popisuje svou teorii jako nový druh lidské inteligence. Vidí ji jako mentální schopnost, kterou používáme k řízení našich životů – k uvažování o sobě a o druhých lidech. Je to schopnost zjišťovat informace o osobnosti a uvažovat o ní z mnoha různých aspektů. A to jak o své vlastní, tak i o druhých lidech.
V poznávání druhých lidí, i nás samotných, je vnitřní logika, které někteří lidé velmi dobře rozumí, umí ji využívat a používají ji v životě k dosažení pohody i porozumění s druhými.
Ale pro mnoho dalších lidí je tato logika záhadou. Nevyznají se v sobě ani v druhých, nerozumí jejich chování či motivům. Neumí číst nálady v tváři druhých lidí, neumí posoudit chování druhých ani své vlastní, nevnímají rozdíly v chování u druhých lidí a často ani neumí odhadnout, jak se v dané situaci sami chovat.
Někteří lidé dokáží zachytit klíče k osobnosti, které druhým lidem unikají. Lidé s vysokou osobní inteligencí využívají ke zpracování informací různé zdroje, které zahrnují vzhled člověka, jeho majetek, chování a další jemné signály. Z těchto vodítek vyvozují, jak se k danému člověku chovat a jak se bude na oplátku chovat on k nim.
Na co se zaměřit, abych zjistil/a, jaká je moje osobní inteligence?
-
Jak rozumím informacím o osobnosti? Každý z nás běžně identifikuje a shromažďuje informace o sobě a o druhých. Zároveň tyto informace kombinujeme do komplexnějšího obrazu. Lidé s vysokou osobní inteligencí lépe vnímají informace o druhých, umí je zařadit a vytvořit predikci jejich chování. Zároveň také lépe zpracovávají informace o sobě, umí pozorovat a rozpoznat své emoce, chování, umí zužitkovat zpětnou vazbu.
-
Umím odlišit své vlastní vnímání druhé osoby od toho, kým daná osobnost doopravdy je? Toto je jedním z klíčů v osobní inteligenci. Umím označit správně vlastnosti u druhých, rozumím motivům v chování druhých? Lidé s vysokou osobní inteligencí hodnotí druhé přesněji, lépe odhadují jejich motivy, s větší přesností predikují chování. Méně se nechají ovlivnit svými vlastními pocity, jsou objektivnější. Zároveň z výzkumů vyplývá, že jsou benevolentnější k drobným nedostatkům druhých, lépe přiznávají své vlastní limity. Lépe odhadují i své vlastní chování.
I když nás nezajímá rozvoj této schopnosti u sebe, můžeme být schopni dobře rozpoznávat fungovaní u druhých lidí. -
Dokážu se nezávisle rozhodovat s ohledem na vlastní osobnost? V životě realizujeme mnoho voleb, některé jsou pro nás zásadní a ovlivňují náš život na dlouhou dobu. Jsou to rozhodnutí, do kterých hodně investujeme. Lidé s vysokou osobní inteligencí dokáží v těchto volbách rozpoznat své skutečné touhy od tlaku sociálního prostředí, umí zvážit své vlastní kvality proti prezentovanému chování. Lidé, kteří se rozhodují hlavně pod tlakem sociálního prostředí, zažívají často stres, úbytek energie apod.
-
Mám své jasné plány a cíle a mám je načasované? Lidé s vysokou osobní inteligencí si umí vědomě načasovat své životní plány s ohledem na společenská očekávání a s ohledem na své motivy a potřeby. Nacházejí smysluplná životní témata. Dokáží se lépe motivovat, umí lépe vést druhé, jsou nápomocni podle toho, kde je potřeba.
Porozumění a vědomé přemýšlení o osobnosti je jakýsi náš navigační systém v životě. Je to součást našeho evolučního dědictví, abychom dokázali reagovat na druhé. Naše osobní inteligence nás vede lépe skrze obtížná místa mezi lidmi, v sobě samém, v našem rozhodování a v našich plánech.
Byť je u nás v psychologii pojem osobní inteligence relativně nový, vnímáme v jeho začlenění do života a práce nás všech možnost rozšíření celkového duševního zdraví, zvýšení schopnosti porozumět sobě a druhým ale i jako prevenci vyhoření a nespokojenosti.
Jsou profese, oblasti života, kde je osobní inteligence velmi důležitá ale i profese, kde ji můžeme z nějaké části postrádat.
Celkově je určitě žádoucí zamyslet se nad možností, jak posílit rozvoj osobní inteligence, nabídnout i druhým pohled na jejich vlastní osobní inteligenci a zároveň je posunout v odhadu druhých lidí k tomu, aby lépe rozuměli sobě, druhým, lépe spolupracovali a lépe se jim žilo mezi druhými.