Kdyby se například řidič městské hromadné dopravy rozhodl, že místo určené trasy vám udělá poznávací zájezd po městě s průvodním komentářem na téma kritických dopravních míst, předpokládám, že vaše rozčarování nezmírní ani hlasitá reprodukce nejlepších songů od AC/DC, otřásající celým autobusem, či vydatná snídaně ve formě domácích koblih. Také jste si možná udělali jasno v odpovědích na otázky, zda tvořivý zaměstnanec může být pro společnost hrozbou, nebo požehnáním a jakým způsobem z něj může firma profitovat.
Jestli se řadíte mezi manažery či jednatele, kteří mají rádi čerstvý vítr i s tím rizikem, že občas fouká jiným směrem, než jste čekali, tak právě vám jsou určena následující doporučení.
Jak zvýšit kreativitu, invenci a inovaci na pracovišti?
Existuje celá řada průzkumů prokazujících, že jsou jisté strategie, které mohou společnosti dopomoci ke změně její firemní kultury, v níž jsou pak kreativita, inovace a invence jejím druhým jménem.
-
Odreagování se a zábava
Zdálo by se, že je to pouhý selský rozum, který nám napovídá, že když je zaměstnanec v pohodě a není v křeči, je mnohem pravděpodobnější, že i vyprodukuje mnohem více inovativních nápadů. Pravdou ale je, že tuto myšlenku podpořila i věda četnými praktickými průzkumy. Nemusíme zrovna ve firmě vytvářet pavilon primátů, jako mají v ZOO ve Dvoře Králové a pozorovat, jak se nám zaměstnanci houpou u stropu na přírodním lýku a loupou si banán, ale vezměme si příklad z mnohých úspěšných firem, jako je např. Facebook, Google, či Red Hat, jejichž pracoviště jsou protkána nápaditými zákoutími plnými zelených záhonků, cestiček, barevných kompartmentů, kulečníkových stolů, houpaček, konzolí či videoher, kde se lidé setkávají a mohou si v klidu nebo i aktivně odpočinout. Kromě socializace a vzájemného sdílení nápadů si tak vyčistí hlavu a mohou se poté mnohem lépe soustředit na práci v prostředí podněcujícím kreativitu.
-
Nápadité prostředí
Většina z vás určitě ví, že příliš pevná a upjatá struktura pracovního prostředí zabraňuje volnému myšlení a určité barvy, jako například červená, působí jako rušivý element pro práci. Naopak jsou barvy, které podporují kreativitu jako například zelená, některé barvy zase působí uklidňujícím dojmem (růžová) a je známo, že světle modrá usnadňuje soustředění. Nepodceňujte jednoduché věci, kterými můžete vašim zaměstnancům zpříjemnit pracovní prostředí; z psychologického hlediska se to určitě vyplatí!
-
Komunikace a socializace
Abychom zvýšili interakci mezi zaměstnanci a podpořili synergii týmu, je vhodné přidat na pracoviště více klíčových bodů na setkávání se k vzájemné diskuzi a interakci. Nemusíme zrovna zbudovat ve firmě Michelinskou restauraci s Gordonem Ramsaym v čele, pobočku Café Le Procope či bar velikosti Billy Bob's Texas, ale slušný nápojový automat a kvalitní kávovar s čerstvou mletou kávou by od věci nebyl.
-
Diverzita
Diverzita na pracovišti je absolutně nezbytná pro podporu kreativity a nových nápadů. Je sice přirozené, že lidé tíhnou k práci v prostředí podobně smýšlejících a temperamentem shodně naladěných kolegů, ale nenechme se tím zmást ani omezovat. Tito lidé mají pak pravděpodobně stejné preference a vyhlídky a nejspíš skončí v řešení úkolů i se stejnými závěry a srovnatelnými výsledky. Nebojme se diverzity povah či kultur a podpořme kreativitu a invenci ve vlastních řadách.
-
Konstruktivní kritika a brainstorming
Navzdory všeobecnému přesvědčení, zadržování konstruktivní kritiky vůči kolegům a jejich nápadům může ve vašem týmu kreativitu úplně zabít. Tvůrčího ducha také umlátíte nevhodným typem brainstormingu, při kterém si lidé myslí, že každý nápad je vlastně dobrý a potlačují mezi sebou kritické myšlení. Naopak kritika a názorový rozpor nahrávají vzniku originálních nápadů. Kvalitní zpětná vazba, konstruktivní kritika a názorové střety podporují inovaci a kolegové pak cítí potřebu si navzájem vylepšovat svoje nápady a myšlenky.
Současný svět moderního individualismu vyzdvihuje autonomii a originalitu jedince. To by však v rámci určité střídmosti a rovnováhy nemělo převážit nad rozvojem tvůrčího myšlení a harmonické osobnosti. Cílem výchovy a vzdělávání tedy není autonomie, ale samostatnost vedoucí ke kreativitě.
Vzděláváním nejen ke kreativitě
Celistvý rozvoj osobnosti a kreativního myšlení je založen na vyváženém procvičování obou mozkových hemisfér a jejich aktivním propojování. Některé společnosti zabývající se vzděláváním dospělých kombinují rozvíjení tvrdých i měkkých dovedností právě s ohledem na komplexní rozvoj osobnosti a profesních schopností při rovnoměrném využívání a aktivizaci obou polovin mozku.
Samotný nárůst znalostí, například v oblasti IT, je nedostatečnou zárukou komplexního rozvoje celé osobnosti, jejího postoje a myšlení, o něž ve firemním vzdělávání jde. Říká se, že každá firma je tak úspěšná, jak schopné a profesionální má zaměstnance, ale to už dnes zdaleka není jen o odbornosti a technických znalostech, ale i o dovednostech měkkých. Ty vás totiž mohou posunout v účinné interaktivní komunikaci a asertivním jednání s druhými, v odhadování a zpracovávání emocí, a mohou vám být velkou pomocí zejména na cestě k profesní i osobní spokojenosti.
Cílem manažerů a lídrů firem je zajistit, aby ani jejich zaměstnanci ani oni sami nepřicházeli o nadšení ze své práce a aby ono nadšení dále rozvíjeli a utužovali. V něm totiž tkví kreativita a kreativita je v dnešním vysoce konkurenčním prostředí rozhodujícím faktorem úspěchu. Úspěšné společnosti jsou ty, ve kterých jsou lidé pro svou práci zapáleni a jsou v ní kreativní.
Jedním z význačných stimulů k nastolení dobré atmosféry a podpory entuziasmu v rámci firmy je možnost růstu, tedy vzdělávání se. Pokud se lidé ve své oblasti vzdělávají a rozvíjí, mají šanci v ní neustále nacházet nové perspektivy a inovativní řešení a také další a další potenciál k vlastnímu zdokonalování. Tito zaměstnanci jsou vnitřně motivováni a jsou pak motorem, který pomáhá zajišťovat prosperitu, šířit dobré jméno a dobývat nových území a výšin pro svoji společnost.