Výborně se po fyzické stránce cítí jen 5 % zaměstnanců, dalších 21 % pak velmi dobře. Největší část zaměstnanců (51 %) se cítí průměrně dobře. Zhruba čtvrtina zaměstnanců pak vnímá své tělesné zdraví ještě hůře. Zatímco mezi jednotlivými generacemi překvapivě nepanují žádné významné rozdíly, mezi muži a ženami jsou odlišnosti patrnější. Za nepříliš dobré či špatné považuje své zdraví 30 % žen, zatímco můžu jen 17 %.
Téměř všichni se nicméně shodnou na tom, že by k prospěchu svého tělesného zdraví chtěli udělat nějaké změny. Jen 7 % zaměstnanců je spokojeno a nechce nic měnit.
Byla to zejména pandemie koronaviru, která celosvětově odstartovala zvýšení zájmu o lidské zdraví. Mnozí se právě během této doby ocitli poprvé v situaci, kde získali dost času na přemýšlení o sobě, smyslu života i prioritách. Potřeba vyšší pozornosti věnované zdraví je od té doby stále aktuálnější.
Změna prochází žaludkem
Z konkrétních změn, které by zaměstnanci rádi udělali, je nejčastěji zmiňováno zdravé stravování. Ve prospěch svého fyzického zdraví by se rádo na zdravou stravu více zaměřilo téměř 40 % zaměstnanců. Tato tendence je patrná napříč všemi ekonomicky aktivními generacemi, ale u vůbec nejmarkantnější je u nejmladší skupiny zaměstnanců z generace Z.
Cílený příspěvek na stravování v podobě elektronických stravenek prochází letos jistou renesancí a zájem o něj meziročně vzrostl. Může to určitě souviset i se snahami zaměstnanců zaměřit se letos více na své zdraví a prevenci. Stravování v práci i mimo ni je toho rozhodně důležitou součástí a jeho cílená podpora i ze strany zaměstnavatelů má daleko hlubší dopad, než by se mohlo zdát. Například společný oběd s kolegy kromě pravidelného stravování upevňuje vztahy ve firmě a dává zaměstnanci v obědové pauze možnost vypnout.
Hlavně nesedět
Podobný počet zaměstnanců (38 %) by rád pro své fyzické zdraví podnikal častěji túry nebo procházky. Zejména to platí o zaměstnancích z generace X. Na třetím místě, byť s výrazně menší podporou, se nachází první sportovní aktivity. Více běhat či jezdit na kole by pro své zdraví chtěla čtvrtina zaměstnanců, a to častěji ti mladší z nich.
Rovněž čtvrtina zaměstnanců, naopak převážně těch starších, by zase ráda častěji jezdila do lázní, na ozdravné pobyty nebo absolvovala wellness programy. Rovněž skoro čtvrtina zaměstnanců, a to napříč generacemi, by ráda častěji chodila plavat.
Každý po svém
Další aktivity a opatření nemají tak silné zastoupení, ale některé jsou specifické pro určité skupiny zaměstnanců. Mladší generace zaměstnanců například více preferují posilování, tréninky, individuální nebo týmové sporty. Starší se zase chce soustředit spíše na užívání vitamínů a doplňků stravy nebo dodržování preventivních prohlídek.
Z pestrosti preferencí různých kategorií zaměstnanců je patrné, že péči o zdraví nelze jednoduše zaškatulkovat například jen do oblasti sportu. Jeho podpora se musí spíše opírat o celkovou prevenci, která kromě sportu zahrnuje i zdravé stravování nebo možnost pořízení různých zdravotních prostředků. Nejlépe se v tomto směru osvědčují volnočasové benefity, které umožňují cíleně podporovat zdraví zaměstnanců, ale jsou i dostatečně univerzální a zároveň kompenzují snížení reálných mezd.
Prací pro(ti) zdraví?
Nutnost podporovat zdraví zaměstnanců z pozice zaměstnavatele potvrzují i další výsledky průzkumu. Podle nich totiž hned třetina zaměstnanců uvádí jako hlavní překážky lepší péče o své tělesné zdraví faktory, které může zaměstnavatel přímo ovlivnit. Jsou jimi konkrétně nedostatek času související s pracovním vytížením a nedostatek peněz či potřebného vybavení.
Statistiky ukazují, že roste nemocnost a také se zákonitě prodlužuje pracovní věk. Není divu, že se samotní zaměstnanci začínají více zajímat právě o zdravotní benefity a různé formy podpory od zaměstnavatelů, které by zdravotní zátěž zaměstnání mohly kompenzovat. Je proto překvapivé, že velká část firem a organizací zdraví svých zaměstnanců zatím zcela opomíjí nebo mu věnuje jen malou pozornost.
Co byste pro své tělesné zdraví rád/a vykonával/a častěji nebo systematičtěji?
(n=1025, data v %)
Up Česká republika, která zahájila svoji činnost na českém trhu v roce 1995 pod názvem Chèque Déjeuner je součástí mezinárodní skupiny Groupe Up, která je nyní přítomna ve 29 zemích po celém světě. Up Česká republika je předním hráčem v oblasti zaměstnaneckých výhod a HRtech a poskytuje atraktivní a inovativní motivační platformy organizacím, které považují angažované zaměstnance za klíč k obchodnímu úspěchu. Nabízí také řešení v oblasti marketingové komunikace a strategického rozvoje podnikání. Schopnost analyzovat současnou situaci zákazníků a navrhovat a implementovat efektivní systémy výhod a věrnostní programy činí z Up Česká republika jednoho z hlavních lídrů v určování tohoto trendu.