Více než 31 % vysokoškolsky vzdělaných lidí v USA pravidelně pracuje více než 50 hodin týdně. Pro některé vede taková zátěž k „vyhoření“, pro další se stává závislostí.
Workoholismus má řadu podob, například snahu získat tímto způsobem identitu a sebeúctu, přehnané zaneprázdnění, zanedbávání zdraví, vztahů a duchovna, nezájem dělat něco jiného, oddalování odpočinku, věnování se zbytečné práci, perfekcionismus, vyhýbání se intimnostem atp.
Někteří workoholici svou práci nemilují, jen cítí nutkání stále pracovat. Tento tlak ale ve skutečnosti snižuje produktivitu a zhoršuje vztahy s kolegy.
Workoholici mají také tendenci zlehčovat dopad svých zlozvyků a dávají najevo, že by podřízení a kolegové měli udržovat stejné překotné tempo. Problém ale není jen výsadou kanceláří.
Workholici si mohou ulevit vyjednáním alternativního pracovního rozvrhu, naplánováním času, který budou trávit s rodinou, nebo volbou zcela jiné kariéry. Pro těžší případy jsou tu podpůrné skupiny.
Pro více informací navštivte www.workaholics-anonymous.org.
-av-