Práce naplňuje naše dny, týdny, roky, prostřednictvím práce si udržujeme sociální kontakt. Práce jistí naši existenci. Kdo však pracuje příliš, může se stát závislým na práci. Jak se taková závislost projevuje? Postižený propadne práci, jeho veškeré myšlení i jednání se vztahuje jen na ni. Ztratí nad sebou kontrolu, je neschopný vyhradit si na práci určitý čas. Je pro něj nemožné kratší nebo delší čas nepracovat. Vyskytují se u něj psychosociální poruchy. Jeho práce navíc musí běžet podle určitých stanovených pravidel. Na kvalitu práce bývají kladeny vysoké požadavky. Dotyčný nedokáže předat nikomu svoji práci či zodpovědnost.
Pro stanovení diagnózy není důležité, kolik hodin postižený pracuje, ale jak a proč pracuje. Existují čtyři typy závislosti (rozdělené podle neschopnosti rozhodování, neschopnosti vzdát se nadměrné práce, neschopnosti předat zodpovědnost a přílišný perfekcionismus). Závislost má dále závažnou a méně závažnou formu. Vysoce závislí se nedokážou od práce odreagovat vůbec.
Pracovní závislost neškodí jen postiženým, ale hlavně podnikům. Postižení spolupracovníci nejsou schopni spolupráce, míchají se do všeho a věří, že všechno umí nejlépe. Jako nadřízení přetěžují ostatní. Mělo by proto být v zájmu podniku závislost včas rozpoznat a učinit správná opatření.
Co může podnik dělat? Začít lze už při výběru kandidátů – např. je nesmyslné hledat inzerátem „vysoce motivovaného workholika“. Dále je třeba dbát na správnou regulaci pracovní doby, přestávek, dovolených. Postiženého zaměstnance je třeba co nejdříve identifikovat a učinit opatření jako jsou analýza jeho role, sociální podpora a týmový vývoj.
Zdroj: Flexible Unternehmen - Informace pro manažery - týmová práce, odměňování zaměstnanců a další oblasti.