Spolu s tím, jak rostou provozní náklady, získává stále více Američanů možnost užívat si výhody čtyřdenního pracovního týdne. Zastánci tohoto pracovního opatření vyzdvihují úspory nákladů, jednodušší dojíždění, více volného času a také potenciál být alternativou k propuštění. Jaké jsou ale jeho stinné stránky?
Profesor managementu na Saint Joseph’s University ve Philadelphii Eric Patton vysvětluje, že každá firma by měla být při rozvrhování práce obezřetná. Organizace totiž nefungují v uzavřeném systému. Pokud se rozhodnou zavést čtyřdenní pracovní týden, může to způsobit nepříjemnosti partnerům nebo zákazníkům, kteří pracují pět dní.
Pětidenní pracovní týden se v USA zavedl po druhé světové válce. V sedmdesátých letech se pak začalo poprvé diskutovat o čtyřech dnech. Od té doby se objevují různé pokusy o zavedení kratšího pracovního týdne. Často však selhávaly zejména kvůli odporu zaměstnanců, ztrátám produktivity, nepohodlí a absencím. Zaměstnanci také mohou být vyčerpaní z více pracovních hodin v jednom dni.
Čtyřdenní pracovní týden by proto neměl být automatickou reakcí založenou na snaze o snižování nákladů v krátkodobém horizontu. Je třeba dobře zvážit navržení programu tak, aby se vyloučily negativní důsledky pro zaměstnance i organizaci.
-kk-