Jak nám od dětství vštěpovali rodiče, lhát se nemá. Přesto se někdy nevyhneme polopravdám nebo malým lžím. Většina lidí například v práci kreativně popisuje některé skutečnosti, čímž vlastně lže. Nejčastěji se jedná o následující výroky:
- Mám vše pod kontrolou. Nadřízení mají rádi zaměstnance, kteří drží situace pevně v rukou. Zaměstnanci proto často nechtějí připustit, že kontrolu nemají. Nechtějí vypadat neschopně ani příliš dramaticky. To však může být problém. Raději byste měli být upřímní k lidem, kteří vám mohou pomoci, ať už to budou nadřízení, kolegové nebo další zdroje. Vysvětlete, že pracujete na úkolu, který se vyvíjí jiným směrem, než jste očekávali, a proto byste rádi získali nový pohled na to, jak postupovat. Podívejte se na věc z druhé strany: Když se budete tvářit, že je vše v pořádku a teprve na poslední chvíli se ukáže opak, jak pak budete vypadat?
- Bude to pro mne radost. Práce není vždy zábava. Přesto máme tendenci usmívat se, i když přijímáme úkoly, které nechceme. Vyhnout se tomu můžete, když se svým nadřízeným promluvíte o tom, co vás v práci baví a nebaví, kde můžete využít své dovednosti apod. Neznamená to, že už budete dělat jen zábavné úkoly. Nebudete se však muset tvářit, že vás baví úkoly, které nesnášíte. V opačném případě bude mít váš šéf dojem, že je chcete, a udělá z nich hlavní náplň vaší práce. Pak už je pozdě něco měnit.
- Uvízl jsem v dopravní zácpě. Když přijdete do práce pozdě, postavte se k tomu čelem. Možná si myslíte, že by bylo profesionální sebevraždou přiznat, že jste vstali pozdě, ale není to tak. Pokud váš šéf není příliš tvrdý, občasný pozdní příchod nebude tragédií. Stát se to může každému. Lžete-li proto, že chodíte pozdě stále, stejně vám již nikdo nevěří.
- Myslel jsem si úplně to samé. Podlézání vadí všem, včetně šéfů. Nesnažte se proto získat přízeň tím, že budete stále souhlasit. Pravděpodobně nebudete mít stejný nápad, protože kdyby tomu tak bylo, řekli byste to. Platí to i pro jednání s kolegy. Souhlasit s nimi a podporovat jejich nápady je jedna věc, chtít však podíl na uznání za jejich přínos, je věc druhá. Když sami přijdete s novým nápadem, také nechcete, aby se na něm ostatní „přiživovali".
- Musíme se brzy sejít. Tuto větu používá řada lidí například při náhodném setkání s bývalými spolužáky, i když se s nimi ve skutečnosti znovu scházet nechce. Totéž se stává i v zaměstnání. Je velmi pravděpodobné, že narazíte na lidi, kteří vám nebudou příjemní. Říci jim však, že je nepovažujete za dostatečně zajímavé pro společné schůzky, není vhodné. Nikdy nemůžete vědět, zda zrovna tito lidé nepřijdou s hodnotnými nápady nebo kontakty. V nejhorším případě budete poslouchat nudné řeči. Své sliby byste měli plnit.
-kk-