To, co říkáte, může ovlivnit podvědomé předpoklady vašich posluchačů. Studie psycholožky Ellen Langer zjistila například, že když přistoupíte ke kopírce a zeptáte se člověka ve frontě před vámi „Mohu kopírovat před vámi?“, pustí vás před sebe v 60 % případů. Když se ale zeptáte „Mohu kopírovat před vámi, protože spěchám?“, dovolí vám to v 95 % případů. A zde je to zajímavé. I když se zeptáte „Mohu kopírovat před vámi, protože potřebuji nějaké kopie?“, také vás pustí 95 % lidí. Důležité je slovíčko „*protože*“. Když lidé slyší „protože“, automaticky vykonají malou laskavost.
Naopak slovíčko „*ale*“ dokáže lidi zmrazit. Pokud někomu sdělujete kritiku nebo návrhy, zkuste se vyhnout „ale“. Namísto toho použijte „a“. Například „Myslím, že jsi odvedl dobrou práci, ale úvod ještě potřebuješ předělat.“ je méně pozitivní než „Myslím že jsi odvedl dobrou práci a ještě předělej úvod.“
Dalším tipem pro jednání je *žádost na poslední chvíli*. Když se blíží konec jednání, je čas požádat o to, co skutečně chcete. Dejme tomu, že jednáte o podmínkách práce. Už jste vyjednali místo i výhody, tak je čas vyslovit bez obalu svou žádost: „Jsem rád, že jsme se dohodli. Je tu ještě jedna věc – budu potřebovat v březnu dva týdny volno na svou svatební cestu. Je to problém?“ Kdybyste tuhle žádost vyslovili dříve, bylo by snadnější ji odmítnout. Ale na konci jednání váš protivník pravděpodobně nebude nic namítat.
-ba-
Article source Vault.com - americký portál a online komunita zaměřená na rozvoj kariéry