Lidské myšlení a schopnost učit se jsou velmi složitou a komplexní záležitostí. Pro vaše praktické potřeby je nicméně důležité si uvědomit, že se v této oblasti objevuje z pohledu vědy řada mýtů. Zde je deset těch nejrozšířenějších, které byste měli znát, než začnete cokoliv nastavovat nebo měnit:
Používáme pouze 10 % našeho mozku
To je nesmysl, protože téměř celý svůj mozek využíváme. Tento mýtus mohl vzniknout, protože většina lidí skutečně využívá pouze asi 10 % POTENCIÁLU své mysli.
Někteří lidé využívají více jednu nebo druhou část mozku
To je naprostý nesmysl. Všichni používáme obě hemisféry po celou dobu. Například schopnost kreativního myšlení zahrnuje celý mozek, nejen pravou hemisféru, jak se mnozí domnívají. Ukázalo se, že profesionální hudebníci používají při skládání hudby levou „analytickou“ stranu mozku více než pravou „kreativní“ stranu mozku.
10 000 hodin – tak dlouhou praxi potřebujete, abyste se stali expertem ve svém oboru
Ano, i tento mýtus se v různých zdrojích objevuje. Někdy je to 10 tisíc hodin, jindy méně nebo více. Nejde ale o čas jako o přístup, který k učení zvolíte. Musíte být schopni rozložit si komplexní problematiku na malé části a porozumět každému jednomu dílku a jeho vztahu k ostatním částem. Pokud tento přístup dokážete skutečně efektivně vytěžit, čas nehraje roli.
Čím více času učení věnujete, tím bude efektivnější
Ne, v mnoha oblastech existuje velmi jasný důkaz, že „křížový trénink“ napříč dalšími disciplínami, které nejsou přímo zaměřeny na cílovou problematiku, zlepšuje váš výkon ve vybrané disciplíně.
Někdo je spíše vizuální nebo auditivní typ studenta
Možná dáváte některému z vašich smyslů přednost, avšak všeobecně platí, že čím více smyslů při tréninku používáte, tím efektivněji se učíte.
Existují „učicí okna“, kdy máme pocit, že nic nevíme, i když jsme se to učili
To není pravda. Naše schopnosti kultivujeme po celý život a mozek si poznatky pečlivě ukládá.
Pod tlakem přebírá roli náš „plazí“ mozek
Nesmysl, neexistuje žádný plazí mozek, jen složitá biologie. Pokud máš mozek čelí chaosu a stresu, který ovlivňuje prefrontální kůru, vypíná naše složité racionální myšlení a soustředí se na základní pudy. Naštěstí se s tím dá naučit pracovat.
Stres narušuje učení
To je jen částečná pravda. Různí lidé mají různé úrovně tolerance stresu. Určitá míra stresu podporuje učení, příliš mnoho jej naopak narušuje. Všeobecně platí, že čím více zápasíte s porozuměním tématu, tím déle si pak danou problematiku pamatujete.
Lidská mysl myslí někdy „rychle“ a někdy „pomalu“
Zredukování krásy a složitosti lidské mysli a zejména myšlenky na takto binární postavení nás výrazně ochuzuje. Racionální analýza určitě trvá déle než intuitivní nebo instinktivní procesy, ale nejedná se o samostatné systémy. Racionalita neexistuje bez emocí a naše mysl je mnohem jemnější, vnímavější a komplexnější, než je předkládáno.
Vzpomínky jsou uloženy v našem mozku
Ne, jsou distribuovány prostřednictvím naší neuronové sítě v celém našem těle a když si na něco vzpomeneme, mozek to pomůže znovu vyvolat. Mozek ale není skříňka pro ukládání vzpomínek.
V navazujícím článku se zaměříme na to, jak vytvořit díky poznatkům z neurověd skutečně efektivní L&D program.
-bb-