Autor článku se v průběhu své kariéry zúčastnil mnoha setkání, koučingových sezení, přijímacích pohovorů či pracovních porad. Povšiml si, že ti nejúspěšnější vedoucí a manažeři vždy pokládají ty nejlepší otázky. Způsob, jakým se ptali, byl jedním z prostředků jak dostat z týmu to nejlepší. Jejich styl by se dal charakterizovat tak, že neodsuzovali, cílem nebylo druhé opravovat a poučovat, ale dosáhnout většího pochopení problému a nových řešení. Slůvko „proč“ používali jen vzácně.
Raději své otázky začínají slovy „co“ a „jak“. Co způsobilo daný problém, jaké kroky k němu vedly, jak pohlížejí na jeho řešení ostatní členové týmu atd. Tyto otázky „objevitelského“ typu jednotlivce respektují a oceňují. Podporují pracovníky v tom, aby sami odkrývali a hledali informace potřebné k dosažení úspěchu. Objevitelské dotazy mají otevřený charakter – naznačují, že tazatel nezná odpověď, zatím co druhý typ (proč…) předjímá opak a může vzbudit dojem, že je tázaný testován, zkoušen. Vyvolává pocit, že se nadřízený povyšuje – což vede k neochotě a defenzivnímu postoji.
Chceme-li pokládat správné otázky, je mimo jiné třeba zaměřit se na člověka, s nímž mluvíme, nikoliv na výsledek diskuse, a být ochotní riskovat to, že se můžeme mýlit. Důležité je také nechat druhé osobě dostatek času na odpověď a zajímat se o její celkové vnímaní situace.
**Datum vydání: IX/2002**
Article source The CEO Refresher - a U.S. website focused on management