Se všemi těmi požadavky na chování, výkonnost a zodpovědnost se trochu zapomíná na postoj. Přitom je právě postoj dnes mnohem víc než býval, dnes je postoj všechno.
Například při přijímacím pohovoru můžete svým postojem trumfnout i toho, kdo má hodně tučný životopis. Dnes chtějí zaměstnavatelé lidi, kteří se do společnosti hodí a jejich iniciativa nespočívá jen v tom, zaplnit ve firmě prázdné místo. Dnešní zaměstnavatelé vám klidně řeknou, že by raději měli zaměstnance s ohromným postojem a související praxí než technicky vyspělého kandidáta bez entuziasmu.
Jak ale postoj u kandidátů otestovat? Jednoduše otázkami, které je přinutí říci nějaký příběh a tazatel bude číst mezi řádky. Například zda se kandidát dostal do situace, že měl jiný názor na projekt než jeho šéf, a jak se celá situace řešila.
Problém dnešních zaměstnanců a jejich postojů je v tom, že říkají jen „já chci přidat“, „já chci výhody“, „já chci povýšit“. Zaměstnavatelé odměňují, zvyšují platy a to všechno, jenže si to musí zaměstnanci zasloužit. Ale ne takovým způsobem, že se řekne „uděláš tohle a dostaneš odměnu“. Kouzlo je v tom, že pracovník věci dělá bez toho, že za ně má něco podobného slíbeno.
Postoj každého člověka je velmi pozorovatelný, a proto i měřitelný.
-pk-