Vzdor tomu, co si myslíte, když si otíráte opocené čelo při představě blížícího se pohovoru, náborář, který bude sedět naproti vám se nenarodil v proužkovaném obleku s mobilem v jedné a Palmem v druhé ruce.
Ve skutečnosti musela tato osoba také někdy projít stejnou situací jako vy. Uvažovat o těchto lidech jako o polobozích je jedna z chyb, které uchazeči dělají během přípravy na pohovor.
Takovýchto mylných předsudků a představ je v této oblasti více. Podívejme se na některé blíže:
Předsudek: Můj životopis je jen komedie, rutina
Skutečnost:
Nikoliv. Snažíte se přece dokázat svou kreativitu a individualitu, tedy byste si měli přát dát náboráři ochutnat, kdo jste a co jste. Náborář chce takové CV, ze kterého pozná, co přinesete firmě a jak budete jejich týmu prospěšní. Chtějí tyto informace ve formátu, který se dá snadno porovnat s ostatními CV. Váš úkol je usnadnit jim práci.
Předsudek: Náborář mě chce vždy „dostat“
Zvlášť lidé po škole jsou přesvědčeni, že je náborář chce "nachytat", ponížit, zmást a potopit.
Skutečnost:
Tito skutečně nepříjemní náboráři nejsou na postech dlouho. Jejich práce by měla být oddělit zrno od plev, ne kosit vše, co vidí. Na druhou stranu, pokud vás „podusí“, nemusí to vždy znamenat, že jste jim nepadli do oka, jen se snaží se ujistit, že „vydržíte“, když vás vezme.
Předsudek: Zapadnu kamkoliv
Skutečnost:
Když sedíte u počítače a vylepšujete své CV, možná vás ani nenapadne uvažovat o kultuře firmy, kam se chystáte zažádat o místo. Pokud konkurz vyhrajete a začnete pro firmu pracovat, může se vám stát, že bez ohledu na to, jak moc jste toto téma podcenili, stane se nutně vaší prioritou číslo jedna.
Pokud nezapadne do firemní kultury, ovlivní to vaši spokojenost, schopnost pracovat a možná i vaši psychickou i fyzickou pohodu. Zjistěte si něco o tom, do čeho se chystáte jít, než podepíšete. Pokud to neuděláte, možná budete litovat.
-av-