Odborníci se stále více domnívají, že je třeba změnit firemní politiky, které se v současné době tváří jako vstřícné ve vztahu k pracovním a rodinným životům zaměstnanců. Je třeba změnit je tak, aby skutečně nastolily rovnováhu mezi prací a rodinou. Dosud společnosti vycházely svým zaměstnancům vstříc nejčastěji v podobě pružné pracovní doby a omezení fyzické přítomnosti na pracovišti s možností práce z domova (telecommuting). To však již zdá se nestačí.
Odborníci z řad psychologů se shodují na tom, že ideální případ je ten, kdy rodinné záležitosti nezasahují do práce a rodina jako taková přispívá k produktivitě v práci. Zaměstnanci již dnes tíhnou k vyhledávání možností učení se svému oboru, které mohou využít i doma. Výzkum, který nedávno proběhl v USA se na tuto problematiku zaměřil a odhalil čtyři druhy vztahů mezi rodinným a pracovním životem:
- Rodina pomáhá práci: Lidem pomáhá, když si o svých pracovních problémech mohou pohovořit s někým z rodiny a rodinné prostředí jim pomáhá odpočinout si a dobře se připravit do práce.
- Práce pomáhá rodině: To, co se člověk naučil v práci mu pomáhá řešit i rodinné problémy, technické záležitosti apod.
- Práce je v rozporu s rodinou: Člověk kvůli svým pracovním povinnostem nedostává těm rodinným, i když je doma přemýšlí o práci a neustálé zaobírání se prací jej od rodiny vzdaluje.
- Rodina je v rozporu s prací: Stres, který na člověka doléhá doma se přenáší i na pracoviště a všechno to, co musí udělat doma mu nedovoluje splňovat zároveň i pracovní úkoly.
Na těchto zásadách by měl být postaven další výzkum hledající odpověď na dosažení rovnováhy mezi prací a rodinou. Zaměstnavatelé by z nich měli vycházet při vývoji svých politik.
**Datum vydání:** II/2003
Article source HRM Guide - information about Human Resource Management