Na úvod bych chtěl říci, že různé psychologické testy fungují do té míry, nakolik jim věříme a do jaké míry pak dále pracujeme s informacemi, které nám poskytují. Jsou určitě velkým pomocníkem pro samotné respondenty, tj. pro ty, kteří jsou testováni, ale mohou být přínosem i pro manažery, pokud se průzkum dělá ve firmě. Můj článek by vám měl pomoci si utvořit názor na jednu z těchto psychologických metodik testování – Balance Management. Jde o nástroj, který napomáhá vést lidi, podporuje změnu starých návyků a upevnění nových, a všeobecně posiluje efektivitu jednotlivců i týmů.
Srovnání Balance Managementu s dalšími metodami testování
Psychologických testů existuje celá řada a záleží na tom, jakou informaci mají poskytnout, na co jsou zaměřené. Pokud se budeme bavit o týmových rolích, tak jde o to, jak co nejlépe poskládat tým, pokud vytváříme nový, jak ideálně doplnit tým v momentě, když nám chybí nějaký člen, nebo jak nalézt vhodnou konstelaci týmu tak, aby vše ladilo. Z pohledu týmových rolí jsou dvě nejrozšířenější metodiky, a to Belbinův test a Belbina rozšiřující Bělohlávkův test.
Pokud se budeme dívat na osobnost jako takovou, tak zde je výběr širší. Existuje opravdu celá řada metodik, jejich kombinací i modifikací. Ve firemním prostředí je velmi často využívána metoda MBTI (Myers-Briggs Type Indicator), která zohledňuje extroverzi a introverzi a pak hlavně to, zda víc o věcech přemýšlíme či je víc cítíme, a to hned z několika různých perspektiv. Druhým velmi častým je Hoganův test, který je zaměřen na silné a slabé stránky testovaného, a to i na to, jak s danou osobou pracovat.
Zmíním ještě Thomasův test s možností sledovat osobnostní profil a profil funkce, tj. už jde o určitou variaci předchozích přístupů (oba přístupy lze kombinovat). Do této skupiny patří i Balance Management. S ním je možné pracovat jak ve firemním prostředí, tj. sledovat, jaké má testovaná osoba vlohy pro konkrétní pracovní místo, tak se podívat i na osobnost jako takovou. Oproti většině ostatních testů je však Balance Management v mnoha dalších ohledech odlišný.
Průběh testování pomocí Balance Managementu
Balance Management (BM) se liší už samotným sběrem dat o dané osobě, protože je zaměřený na pravou hemisféru mozkové kůry, která pracuje s emocemi, představivostí, nevědomou myslí a obecně vším, co nepodléhá analytickému myšlení a slovnímu vyjádření. Tato část mozku je odpovědná také za kreativitu, emoce či empatii. A proto jsou otázky postaveny zcela jinak než ve většině dotazníků.
Díky tomu, že je Balance Management zaměřen daleko více na vaši osobnost a hodnoty než na postoje, tak se odpovídá asociací barev. Jde o jeden ze dvou hlavních psychologických proudů, jak zjišťovat i informace z podvědomí. Každému výroku, který je směřován buď na osobnost anebo k pracovním aktivitám, se přiřazují 3 barvy, které pocitově výroku nejvíc odpovídají. I přes znalost metodiky je zcela vyloučeno ovlivnění výsledku s výjimkou jasné manipulace. Míra ovlivnění testu je sledována, takže je u výsledku vždy patrné, jak dalece jsou odpovědi zkreslené.
Interpretace výsledků
Většina výše uvedených testů má primární interpretaci výsledků v textové podobě. Je to velmi užitečné, jsou zde k dispozici konkrétní doporučení či otázky, jak s daným jedincem pracovat. Naráží to však na to, že je možné pracovat s daty pouze za jednotlivce. S výstupy však může dělat prakticky kdokoliv díky značné srozumitelnosti.
Balance managementse i zde liší a vyjádření výsledků je v číselné podobě na stupnici od 0 do 100. Extrémní hodnoty jsou vždy popsány, takže je snadno pochopitelná škála mezi nimi, jak se posouváte z jednoho extrému do druhého (patrné je to z druhého obrázku).
K dispozici je celkem 36 konkrétních charakteristik, které se vzájemně ovlivňují, doplňují a které vypovídají o aktuální situaci jednotlivce nebo týmu. Výhodou číselné interpretace je to, že s čísly se dá lépe pracovat, na první pohled jsou zřejmá a lze je porovnávat. Je ovšem potřeba, aby osoba, která výsledky vykládá, v datech dokázala číst, chápat širší souvislosti a vidět vše v kontextu.
Možná jste se při pohledu na graf zamysleli nad tím, proč jsou některé barvy červené, jiné žluté a další zelené. Je to o tom, že Balance Management stejně jako celá řada dalších testů vychází z toho, čemu se dá říkat něco jako referenční osoba. V případě BM ji neurčuje psycholog ani nikdo jiný. Vzniká totiž zcela přirozeně z velkého množství testovaných osob, se kterými se můžete srovnávat (vždy se zohledňuje pohlaví a věk). A hodnota, která leží v tzv. „zeleném pásmu“, je výsledkem velmi rozsáhlé skupiny testovaných osob. Zelené pásmo je ideální zlatou střední cestou, ale to, že jsou hodnoty ve žluté či červené oblasti ještě neznamená, že je něco špatně. Tyto pojmy totiž v souvislosti s Balance Managementem vůbec nepoužíváme. Jednoduše to vypovídá o naší osobnosti a o situaci, ve které se nyní nacházíme.
Závěrem
Balance Management je zajímavý v tom, že informace dostává více z našeho podvědomí než vědomí, ale data jsou relevantní a lze s nimi pracovat stejně dobře jako s výstupy Hoganova, Thomasova či Belbinova testu. V některých aspektech nabízí dokonce větší variabilitu. Nástroj vytvořili čeští psychologové a ze zpětné vazby od našich zákazníků i nás samotných víme, že poskytuje opravdu kvalitní a zajímavá data, což si ukážeme příště.
V následujícím díle půjdeme více do hloubky a představíme si spektrum možností, jak BM využít pro praxi a co vlastně konkrétní výstupy říkají o daném člověku nebo pracovní skupině.