Pochopit, proč poctivě propracované motivační schéma zabere jen jednou a podruhé - ač v téměř shodném případě - již nikoli, je pro manažera mnohdy velmi složité. Proč to motivuje jednoho pracovníka a druhého ne? Motivované pracovníky si vedoucí neudrží, dokud nebude schopen na tyto otázky odpovědět a svoji odpověď skutečně pochopí.
Velmi dobrou odpověď na tyto otázky nabízí psychologové, kteří se zabývají studiem optimálních zkušeností, zkušenostmi, kterými pracovníci skutečně disponují, soustředí se na ně a jsou schopni uvádět je do bez problémů do praxe. V takové souvislosti mluví psychologové o „zkušenostním proudu.“ Ten je výborným ukazatelem toho, zda jsou zaměstnanci na daný motivační program připraveni či nikoli. Konkrétně takový proud probíhá při každé pracovní činnosti, představují jej zaběhnuté principy společně s novými zjištěními. Optimální zkušenost je něco, co sami dokážeme.
Manažer, který má vytvořit motivační program pro své podřízené by se proto měl nejprve zaměřit na jejich optimální zkušenosti. Měl by vědět, co každý jednotlivý pracovník sám dokázal a vytvořil. Nikde přeci není psáno, že motivační programy musí být celofiremní, naopak mohou být velmi individuální. Je třeba hledat odpovědi na otázky jako například:
- Co upoutá pozornost podřízených?
- Je třeba upravit styl vašeho řízení, aby dával podřízeným optimálnější prostor?
- Máte dostatečnou zpětnou vazbu od svých podřízených?
Zdroj: Businesstown - Informace z marketingu, vedení firmy, řízení, personalistiky