Rozdílnost není překážkou

Pracovní síla budoucnosti bude stále diverzifikovanější co do kulturního zázemí, hodnot, či etnického původu. Rozdílnost se zatím nejvíce projevuje ve školách. Učitelé musejí zvládnout práci se studenty, kteří přicházejí z lišících se kultur a komunit – podstatou je přijmout tyto odlišnosti a porozumět jim. Mnoho školních systémů se stává směsí různých ras, jazyků či sexuálních orientací. Úspěšná třída je dnes charakterizována lektorem, který rozdíly stírá, místo aby je zdůrazňoval. Učitelé, kteří mají příslušný trénink a jsou také schopni hovořit rodným jazykem svých studentů, mají větší naději na úspěch. Jednou z významných složek je skupinová spolupráce žáků.

Co to znamená pro pracovní prostředí? Společnosti budou muset vytvořit v podniku takové klima, jež bude prosto předsudků a v němž bude odlišnost samozřejmě přijímána. Vedoucí a manažeři budou muset přehodnotit svůj postoj – od pouhého tolerování ke skutečnému akceptování jinakosti, ať už jde o národnost nebo sexuální zaměření. Firmy by měly využívat tento fenomén ve svůj prospěch, místo aby se jim stával přítěží. Podobně jako učitelé, kteří jsou v tomto směru školeni a vzděláváni, mají i manažeři, kteří se rozhodnou hlouběji poznat tuto problematiku, větší šanci lépe dělat svoji práci, jíž je pomáhat lidem k rozvoji a úspěchu.

Stát se vedoucím, který bude schopen řídit různorodé týmy, předpokládá načerpat odborné znalosti o nejrůznějších „ismech“, ale také schopnost zbavit se předsudků, která vyžaduje hlubší sebezkoumání a sebepoznání. Přínosem je například, pokud dotyčný ovládá více jazyků, rád poznává odlišné kultury má přátele s odlišným náboženským vyznáním či společenským zázemím nebo z podobného prostředí sám pochází. Nejlepší cestou, jak v tomto případě obstát, je respektování lidských hodnot.