Společnost Kincentric předala ocenění nejlepším zaměstnavatelům za rok 2019

Titulem Kincentric Best Employers jsou zaměstnavatelé oceňováni na základě své schopnosti dosáhnout výjimečných výsledků ve čtyřech měřitelných ukazatelích: motivovanost zaměstnanců, adaptace a flexibilita společnosti, motivující vedení a zaměření na talenty.

Zúčastněné společnosti spolupracují s týmem odborníků Kincentric, aby porozuměly názorům a vnímání svých zaměstnanců, kteří jim poskytují zpětnou vazbu prostřednictvím dotazníkového šetření. A jsou to právě názory a zkušenosti zaměstnanců analyzované za pomoci moderních technologií a porovnávané s relevantními tržními benchmarky, které jsou základem pro hodnocení a případný zisk titulu Kincentric Best Employer.

Výjimeční zaměstnavatelé, kteří chápou přínos vytváření unikátní zaměstnanecké zkušenosti a kteří dosahují úspěchu prostřednictvím svých motivovaných lidí, jsou v České republice a na Slovensku oceňováni titulem Best Employer pravidelně již od roku 2004.

V průběhu roku 2019 se o titul v České republice a na Slovensku ucházelo 68 společností z různých odvětví, od informačních technologií, přes farmaceutický průmysl, maloobchod, zdravotnictví či FMCG, až po výrobní průmysl. O své názory a vnímání svého zaměstnavatele se s námi anonymně podělilo více než 115 000 zaměstnanců a manažerů.

Aby byla zajištěna co nejvyšší relevantnost a stabilita benchmarků, porovnávají se výsledky společností, které se ucházejí o titul Kincentric Best Employer, s klouzavým tříletým benchmarkem trhu.

V tomto ročníku jej tvořilo 210 společností z České republiky a 146 ze Slovenska, které se do studie zapojily mezi lety 2017 a 2019.

Nejlepší zaměstnavatelé roku 2019

ČESKÁ REPUBLIKA
Název společnosti (abecedně)	Odvětví
ABBVIE	Farmaceutický průmysl
Cisco Systems (Czech Republic) s.r.o.	Informační technologie
JetBrains	Informační technologie
JYSK s.r.o.	Retail
Marriott	Hotelnictví
Mary Kay (Czech Republic), s.r.o.	Kosmetika

SLOVENSKO
Název společnosti (abecedně)	Odvětví
ABBVIE	Farmaceutický průmysl
Imperial Tobacco Slovakia a.s.	Tabákový průmysl
JYSK s.r.o.	Retail

Klíčové závěry studie Kincentric Best Employers za rok 2019

Míra motivovanosti (z angl. Employee Engagement)

Průměrná míra motivovanosti v našem benchmarku se za poslední rok výrazně nezměnila. V České republice, kde od roku 2015 velmi zvolna klesala (meziročně max o jeden procentní bod), už druhý rok zůstává na 57 %. Na Slovensku jsme oproti tomu zaznamenali mírný nárůst a současná hodnota benchmarku vystoupala z 53 % na 54 %.

Stabilizace a mírný nárůst mohou být odrazem několik let trvající ekonomické konjunktury, během které společnosti daleko více investovaly do svých zaměstnanců a do zlepšování zaměstnanecké zkušenosti, která začíná být pro stále více společností zásadním tématem. Je nasnadě otázka, co přinese změna nálady ve společnosti po zkušenostech z právě probíhající virové pandemie a hrozící ekonomické recese.

Trend mírného růstu průměrné míry motivovanosti vidíme i na globálních výsledcích, kde postupuje systematicky už od roku 2016. Tehdy hodnota dosahovala 63 %.

V roce 2019 bylo celosvětově v průměru motivovaných 66 % zaměstnanců.

V porovnání s výsledky České republiky a Slovenska se toto číslo jeví poměrně vysoké, ale je třeba brát v potaz dlouhodobé rozdíly mezi regiony, ze kterých Evropa pravidelně vychází jako region
s nejnižší mírou motivovanosti zaměstnanců. Oproti tomu nejvyšší míry motivovanosti pravidelně dosahují zaměstnanci v regionu Latinské Ameriky.

Mírný růst motivovanosti na Slovensku byl dán nárůstem v kategorii vysoce motivovaných (1), kterých přibylo na úkor zaměstnanců pasivních (2) i aktivně demotivovaných (3). Nejpočetnější kategorie středně motivovaných (4) zaměstnanců zůstala beze změny.

Celkově je rozložení motivovaných a nemotivovaných v populaci zaměstnanců v obou zemích velmi podobné a odpovídá také průměrným výsledkům v Evropě (pětina všech zaměstnanců je vysoce motivovaných, pětina aktivně demotivovaných, přibližně čtvrtina pasivních a o něco více než třetina středně motivovaných).

Trendy ve spokojenosti zaměstnanců

Otázky, které byly zaměstnanci v České republice a na Slovensku hodnoceny nejpozitivněji, se týkaly zejména práce přímého nadřízeného a řízení pracovního výkonu, pracovních úkolů a jejich propojení s cíli a vizí společnosti a v neposlední řadě také fyzického a psychologického bezpečí v práci.

Nejméně pozitivně naopak zaměstnanci v obou zemích už tradičně hodnotili otázky týkající se práce vrcholového vedení a odměny a uznání. V České republice navíc negativně rezonovalo téma náboru a práce s talenty, na Slovensku patřila k nejhůře hodnoceným oblastem firemní kultura.

Vysoká spokojenost s prací přímého nadřízeného není žádným překvapením. Jedná se o dlouhodobý trend, který pozorujeme na českém i slovenském trhu již řadu let. Drtivá většina českých zaměstnanců hodnotí, že jejich přímý nadřízený komunikuje otevřeně a upřímně a že i oni mají příležitost mu poskytnout otevřenou zpětnou vazbu. Podobně i velká většina zaměstnanců na Slovensku věří, že jejich nadřízený spravedlivě hodnotí jejich výkon, buduje pozitivní atmosféru v týmu, a i ve vypjatých situacích dokáže zachovat klid. Přes 90 % zaměstnanců v obou zemích také ví, co se od nich v práci očekává, což také odkazuje na dobrou práci přímých nadřízených v rámci řízení pracovního výkonu.

V každodenní práci většina českých i slovenských zaměstnanců vidí, že jejich úsilí viditelně přispívá k úspěchu společnosti a vnímají jasnou vizi, které se jejich společnost snaží dosáhnout. Drtivá většina Čechů a Slováků také věří, že jejich práce odpovídá jejich schopnostem a dovednostem.

Pozitivně hodnocenou oblastí je i otázka bezpečí, a to jak fyzického (respondenti jsou přesvědčeni, že jejich zaměstnavatel klade důraz na bezpečnost a jistotu v zaměstnání), tak psychologického (více než tři čtvrtiny zaměstnanců v obou zemích tvrdí, že může v práci nahlásit neetické chování beze strachu z odplaty).

Na druhé straně mezi oblastmi, které tradičně nejsou vnímány příliš pozitivně, je i práce vrcholového vedení. Čeští ani slovenští zaměstnanci si nemyslí, že si jich vrcholové vedení dostatečně váží a jen malé procento jich tvrdí, že je představitelé vrcholového vedení dokážou nadchnout pro budoucnost společnosti. Zejména Slováci potom tvrdí, že zásadní změny ve společnosti nejsou dobře řízeny a neumožňují dosahovat zaměstnancům vyššího výkonu.

Další takovou oblastí je i odměna a uznání. Jen malé procento českých a slovenských zaměstnanců vnímá, že jejich pracovní výkon má významný vliv na jejich mzdu, že jsou odměňováni spravedlivě s ohledem na svůj přínos a že pokud se bude jejich zaměstnavateli dařit, pocítí to na svých příjmech.

V České republice stejně jako v loňském roce negativně rezonovalo téma náboru a zaměření na talenty. Jen o něco více než třetina zaměstnanců českých firem věří, že jejich zaměstnavatel dokáže přilákat lidi, které potřebuje, a že povyšuje ty, kteří nejvíce přispívají k plnění firemních cílů. A, což platí i pro Slovensko, zaměstnanci si často nemyslí, že je v jejich společnosti dostatek lidí k tomu, aby bylo možné dobře zvládnout potřebnou práci.

Slováci potom daleko více než Češi negativně hodnotili firemní kulturu společností, pro které pracují. Jen malé procento z nich uvedlo, že firemní kultura jejich zaměstnavatele je otevřená a transparentní, zaměřená na lidi, rozhodná a schopná akce.

V čem vynikají nejlepší zaměstnavatelé?

Rozdíl v motivovanosti nejlepších zaměstnavatelů a zbytkem trhu se dlouhodobě drží okolo 30 procentních bodů. Téměř polovina všech zaměstnanců oceněných firem v České republice i na Slovensku přitom patří do kategorie vysoce motivovaných, ani ne 15 % tvoří pasivní zaměstnanci a jen jednotky procent pak ti, kteří jsou aktivně demotivovaní.

Těchto výsledků dosahují nejlepší zaměstnavatelé především díky tomu, jakým způsobem ke svým zaměstnancům přistupují a jakou zkušenost jim v průběhu jejich zaměstnání poskytují, a to prakticky ve všech oblastech.

Největší rozdíly mezi Best Employers a ostatními vidíme v České republice i na Slovensku v přístupu vrcholového vedení. Zaměstnanci těch nejlepších vnímají, že jejich vrcholové vedení je viditelné a přístupné, přistupuje k zaměstnancům jako k tomu nejcennějšímu aktivu, efektivně vede firmu a dělá dobrá obchodní rozhodnutí. Daleko častěji, než zaměstnanci jiných firem vnímají, že jim vrcholové vedení poskytuje jasnou vizi budoucnosti, pro kterou je dokáže nadchnout. Rozdíly v hodnocení těchto otázek se mezi zaměstnanci Best Employers a ostatními pohybují mezi 30 až 40 procentními body.

Další oblast, kterou zaměstnanci těch nejlepších vnímají jinak, je značka zaměstnavatele, nábor a práce s talenty, přičemž to vše spolu úzce souvisí. Zaměstnanci Best Employers vidí, že jejich zaměstnavatel si dokáže přilákat a udržet lidi, které potřebuje, že jim nabízí takovou zaměstnaneckou zkušenost, kterou slibuje, a vůbec má ve svém okolí výbornou pověst. V neposlední řadě zaměstnanci těch nejlepších v obou zemích vnímají, že jejich zaměstnavatel dokáže rychle investovat do nových nápadů a také jim samotným poskytuje podporu a zdroje pro jejich vlastní nápady.

Kincentric Best Employers jsou zaměstnanci celkově hodnoceny jako dynamické společnosti, které jsou schopny přijímat kvalitní rozhodnutí s adekvátní rychlostí, investují do inovací a úspěchu v budoucnosti a dobře pracují se změnami. Své zaměstnance oceňují férově, sdílejí s nimi úspěch a poskytují jim nadstandardní benefity.

"Díky dlouhodobé, pro zaměstnavatele vysoce konkurenční, situaci na trhu práce mají zaměstnanci unikátní možnost vybrat si zaměstnavatele podle svých představ. Studie Kincentric Best Employers jasně ukazuje, že v tomto případě si volí inovativní a dynamické společnosti s efektivními procesy a inspirujícím vrcholovým vedením, které si váží lidí a plní sliby. Pracovat pro takovou společnost je naplňuje hrdostí a přináší s sebou výrazně vyšší míru jejich loajality, výkonu a doporučení na trhu práce." tvrdí Ján Debnár, CZ & SK Market Leader, Kincentric.

Trend jménem Employee Experience

Vzhledem k proměnlivosti a dynamice dnešního světa není překvapením, že ani oblast práce se zaměstnaneckou zpětnou vazbou nezůstala beze změny. Stále častěji se setkáváme se záměrem nahradit jednorázové komplexní průzkumy jednou za rok tzv. průběžným dialogem se zaměstnanci během celého jejich zaměstnaneckého cyklu (od náboru až po odchod ze společnosti) a designem konkrétních zaměstnaneckých programů, procesů a zkušeností „na míru“ jejich specifickým potřebám v daném momentu. Inspirováno pojmem „Customer Experience“ nazýváme tento přístup „Employee Experience“ (eX), neboli česky „práce se zaměstnaneckou zkušeností“.

Dle výsledků největší globální studie Kincentric na toto téma, které se zúčastnilo 1324 společností z celého světa, až 69 % společností věří, že téma eX je pro jejich společnost důležité a 79 % tvrdí, že výrazně ovlivňuje jejich business výsledky. Jen 31 % společností se však cítí být na tento trend připraveno, přičemž největší výzvou není navenek blahořečená technologie, ale jasná interní strategie a koncepce eX ve společnosti.

Naše studie ukazují, že nejlepší zaměstnavatelé s koncepcí eX stále více aktivně pracují a dokážou tak lépe zprostředkovat unikátní zaměstnaneckou zkušenost, kterou slibují.

Metodologie studie Kincentric Best Employers

Kincentric Best Employers je přední srovnávací studie, která již 20 let na základě dat získaných od zaměstnanců oceňuje výjimečné zaměstnavatele, a to za podpory 50letého výzkumu v oblasti práce s lidmi a aktuální globální databáze zahrnující odpovědi více než 15 milionů zaměstnanců.

V České republice a na Slovensku probíhá studie již od roku 2004. Účast v ní je dobrovolná, mohou se do ní přihlásit společnosti, které mají alespoň 50 stálých zaměstnanců. Zájemci o účast ve studii mohou kontaktovat společnost Kincentric kdykoliv během roku. Podkladem pro ocenění zaměstnavatelů titulem Kincentric Best Employer je názor jejich zaměstnanců, získaný v dotazníkovém šetření v dané společnosti. Klíčovou roli pro udělení titulu hrají výsledky dané společnosti ve 4 sledovaných indexech:

Motivovanost zaměstnanců – zaměstnanci mluví o svém zaměstnavateli pozitivně, chtějí u něj pracovat i nadále a jsou ochotni vynakládat mimořádné úsilí při plnění pracovních úkolů.
Adaptace a flexibilita společnosti – zaměstnanci vidí, že společnost je vysoce přizpůsobivá, inovativní, inkluzivní a dokáže pružně reagovat na měnící se potřeby trhu a svých zákazníků.
Motivující vedení – vrcholoví manažeři motivují své zaměstnance, dokážou je nadchnout pro vizi společnosti a jednají s vysokou mírou integrity.
Zaměření na talenty – zaměstnanci si uvědomují, že společnost se snaží získat a udržet si talentované pracovníky a vytvářet takové pracovní prostředí, ve kterém se jim bude dařit.

O Kincentric

V Kincentric, společnosti skupiny Spencer Stuart, přistupujeme k lidskému kapitálu jinak – pomáháme vám zjistit, co táhne vaše lidi, aby mohli oni táhnout vaše podnikání. Jako dřívější součást společnosti Aon Hewitt máme desítky let odborných zkušeností a znalostí v oblasti organizační kultury, motivovanosti zaměstnanců a employee experience, hodnocení a rozvoje vrcholového vedení a poradenství v oblasti lidských zdrojů, které nám umožňují pomáhat společnostem, aby se měnily zevnitř. Naše globální síť kolegů, osvědčená metodologie, data a intuitivní technologie, nám poskytují unikátní možnosti, jak pomoci společnostem využít potenciál svých lidí, podpořit změny a dosáhnout úspěch. Pro více informací navštivte prosím kincentric.com.

Více informací o studii Best Employers

Vysvětlivky:

(1) Vysoce motivovaní zaměstnanci jsou skutečnými tahouny společnosti a vnímají osobní zodpovědnost za své přispění k jejímu úspěchu.

(2) Pasivní zaměstnanci „jdou s proudem“. Mohou mít rozporuplné pocity ohledně společnosti, a ne vždy se cítí motivovaní. I malé změny v jejich pracovním prostředí nebo v interakci s kolegy mohou změnit jejich náhled na celou společnost.

(3) Aktivně demotivovaní zaměstnanci jsou celkově v práci nespokojení nebo nešťastní a necítí se motivovaní k tomu, aby v práci vyvíjeli extra úsilí.

(4) Středně motivovaní zaměstnanci celkově vnímají svého zaměstnavatele pozitivně a vynakládají ve své práci úsilí, přesto však jejich očekávání v některých oblastech nejsou zcela v souladu s tím, co jim společnost nabízí.