Demografické ukazatele hovoří jasně: přibývá starých lidí a mladých, kteří by je měli nahradit, je nedostatek. Výsledkem této situace je téměř ve všech vyspělých zemích rychlý vzestup výše nákladů na zdravotnictví a hroutící se penzijní systém. Řešením se jeví být prodloužení důchodového věku a návrat řady důchodců do práce. V Evropě již zvýšily hranici odchodu do důchodu Finsko a Dánsko a ostatní země jsou tomu tlačeny Evropskou unií. V některých zemích to nicméně vyvolalo ostré protesty.
Letošní jednání ekonomických expertů ve švýcarském Davosu ukázalo, že na podstatné změny vzhledem k této situaci se připravuje řada firem. Japonské firmy světových jmen jako Canon nebo Mitsubishi například již začaly znovu najímat své bývalé zaměstnance. Společnosti DaimlerChrysler nebo Ford Motor Co. zase zavedly speciální programy zastřešené odborníky, které mají zaměstnancům pomoci zůstat co nejdéle v dobrém stavu a co nejproduktivnější. V USA příležitosti vrátit do práce využila již třetina lidí, kteří odešli do důchodu. Asi polovina Američanů v produktivním věku předpokládá, že bude pracovat do nejméně do sedmdesáti let. Vede je k tomu potřeba peněz i životní styl.
Současné trendy jasně ukazují na změnu starého pojetí důchodu jakožto vytoužené odměny za celoživotní práci. Prodloužila se průměrná doba života, takže je přirozené, že se prodlouží i doba aktivní pracovní činnosti. Ekonomické zákony nedávají lidem příliš na vybranou. Je třeba se přizpůsobit.
-kk-