V Kanadě nedávno proběhla anketa mezi manažery lidských zdrojů. Sto padesát těchto manažerů mělo odpovědět na otázku, čeho nejhoršího se kdy dočkali ze strany kandidátů na přijímacích pohovorech. Výsledek ankety odhalil extrémy personalistické práce. Manažeři se díky němu nakonec pobavili a kandidáti získali přehled toho, co je při přijímacím pohovoru skutečně tabu.
Náboráři jsou si vědomi toho, že kandidáti jsou vesměs nervózní a potřebují podporu. Nemohou však trpět to, aby si kandidát po pěti minutách pohovoru z jejich kanceláře zatelefonoval domů, že pohovor probíhá hladce. Stejně tak nemohou kandidáta z pohovoru průběžně uvolňovat, aby si na parkovišti v autě zkontroloval svého psa.
Každý kandidát by se měl ve svém zájmu na pohovor řádně představit. Vyvaruje se tak například situace, kdy jej personální manažer potencionálního zaměstnavatele uvidí, jak tajně žádá recepční podniku o výběr z několika přinesených bot či sak. Ženy si pak musí uvědomit, že kancelář náboráře není vhodným místem pro upravování vlasů ani ostatního zevnějšku. Zapomínat se nevyplácí ani na přípravu odpovědí na klasické otázky typu: „Jaký si myslíte, že je váš přínos naší společnosti?“ Odpoví-li na takovou otázku kandidát slovy, že o tom dosud nepřemýšlel a odejde si odpověď připravit na chodbu, náborář na něho již čekat nebude.
Odpovědi kandidátů by měly obecně znít pozitivně, náboráři skutečně nepřijímají odpovědi typu: „Jsem tady, protože moji bývalí nadřízení byli blbci.“ Nevyplácí se ani lhát v životopise. Co si asi pomyslí náborář, který kandidátovi chválí v životopise zvýrazněné studium na prestižní univerzitě a kandidát se v zápětí prořekne, že univerzitní vzdělání nemá? Personalisté, kteří se zúčastnili této ankety proto kandidátům doporučují:
- Zamyslete se, než začnete mluvit.
- Dbejte na celkový dojem.
- Nevzdávejte pohovor, máte-li pocit, že nebudete přijati.
**Datum vydání:** XI/2002
Article source HRM Guide - information about Human Resource Management