Žába na rozpálené plechové střeše

Možnost pružné pracovní doby se často prezentuje jako motivační prostředek pro zaměstnance. Ti si mohou udělat svou práci v době, která jim vyhovuje – a zaměstnavatele to téměř nic nestojí. Pravda je však trochu jiná. Někteří lidé se totiž neorientují až tolik na výsledek své práce, jako spíše na dobu, kterou při této práci stráví. To jim může komplikovat život, protože se mermomocí snaží splnit počet hodin, který jim předepisuje firemní politika.

Studie prokázaly, že přes 60 procent Američanů si přeje kratší pracovní dobu. Když pracují déle, vydělají si sice více peněz, ale není jim to nic platné, protože nemají čas si tyto peníze užít. Všechny tyto aspekty vytváří silné stresující prostředí. Zaměstnavatelé očekávají, že jejich zaměstnanci budou neustále na dosah a maskují to pod termínem „flexibilní pracovní doba“. Měli by se však spíše snažit o to, aby jejich práci dokázal v případě potřeby (v době dovolené apod.) zastat někdo jiný.