Studentům angličtiny jakožto cizího jazyka poměrně dlouho trvá, než se naučí dobře číst. Nejde o to, že by měli problém se čtením. Ve svém jazyce čtou bez problémů. V angličtině jim pouze chybí znalost dostatečného počtu slov, mají malou slovní zásobu. Aby člověk mohl dobře číst v anglickém jazyce, potřebuje znát asi desetkrát více než 2000 slov, která jsou nutná pro běžné domluvení. Jaký studijní postup je ale nejefektivnější a nejzábavnější?
Jednou z možných metod je přímý přístup – učení se novým slovům z kontextu. Můžete studovat seznamy slovíček, provádět slovní cvičení nebo číst slovníky. Existuje řada učebnic, která se zaměřuje právě na tyto metody studia slovní zásoby. Na druhé straně je možné zvolit i „přirozený“ způsob učení a snažit se poznávat nová slova prostřednictvím čtení anglických knih, novin nebo časopisů za pomoci slovníku a dělání poznámek.
Fungovat může přímý i nepřímý způsob studia slovní zásoby, oba však zároveň mají i závažné nevýhody. Studium seznamů cizích slov a čtení slovníků je pro většinu lidí nudné, a tudíž neefektivní. I když se zrovna nenudíte, můžete mít problém se zapamatováním. Nevýhodou přirozeného studia je naopak to, že je pouze pro pokročilé studenty. Začátečníky čtení knih a časopisů brzdí, takže opět pozbývá efektivity.
Nejlepší metodou rozšiřování slovní zásoby je proto kombinace obou zmíněných přístupů s vynecháním zmíněných nevýhod. Můžete se učit novým slovům z kontextu, tedy čtením, ale s využitím textů sestavených speciálně pro rozvíjení slovní zásoby. V angličtině jsou například velmi populární „zjednodušené“ verze klasických anglických literárních děl. Velice efektivní mohou být také anglické knihy pro děti a mládež.
-kk-