Challenging coaching I. – Za hranice tradičního koučování

Pavla Pavlíková, INNERGY

Ve své praxi kouče se často setkávám s otázkami, jaký koučovací přístup používám. Nevyhnu se ani vášnivým debatám na téma užitečnosti jednotlivých škol.

Nejvíce pracuji ve firemním prostředí a osvědčuje se mi kombinace různých přístupů. V poslední době mne oslovil Challenging coaching s modelem FACTS, který úspěšně rozvíjejí John Blakey a Ian Day v oblasti executive koučování.

V tomto a dalších článcích se chci podělit o své zkušenosti s tímto přístupem, z jakých principů vychází a postupně probrat jednotlivé pilíře celého modelu FACTS.

Model FACTS vznikl jako odpověď na výzvy, kterým čelí firmy ve 21. století. Začalo to otázkami: Jak se mají koučovací dovednosti vyvíjet, aby podpořily náročnější ekonomické prostředí? Jak může koučování podpořit celkové hospodářské výsledky a zároveň budovat vynikající osobní vztahy? Jaké jsou limity nedirektivního, tradičního koučování?

Odpovědí byla zpětná vazba od klientů, se kterými John a Ian pracovali. Klienti přicházeli s tím, že nejužitečnější v koučování pro ně bylo, když kouč přicházel s výzvami a chtěli více výzev. Když chcete dosáhnout odvážných cílů a řešit obtížné situace, nestačí jen podporovat. Je potřeba vyzývat, provokovat, dávat zpětnou vazbu, nastavovat zrcadlo, propojovat na širší realitu. Leadeři businessu potřebují obojí – podporu i výzvu – aby dokázali rozpoznat nové objevující se trendy a dobře a efektivně na ně reagovat.

Příklon k používání více výzev v koučování podporuje i výzkum Nevitta Sanforda, který zkoumal, jaké prostředí je nejvhodnější pro studium. Zjistil, že pro optimální výkon potřebujeme efektivní rovnováhu mezi úrovní podpory a výzvy.

Podporou se míní ty postupy, které podporují klienta (budování důvěry, respekt, harmonický vztah) nebo redukují nejistotu a obavy (povzbuzení, zaměření na silné stránky, empatie).

A výzva jsou takové naše akce, které vedou klienta, aby čelil současné realitě (vedení k odpovědnosti, zpětná vazba, zkoumání omezujících domněnek a postojů) a aby naplnil měnící se očekávání zainteresovaných stran (nastavení cílů, vizí, sjednocení hodnot). Výzva se může týkat dělání nebo bytí. Dělání je o dosahování výsledků, bytí je o tom, kým jsem a mohu být, tedy o naplňování potenciálu.

Matrix podpora x výzva

S úrovní podpory a výzvy pracuje základní matrix modelu FACTS. Přináší čtyři možné kvadranty, ve kterých se kouč s klientem může pohybovat.

FACTS: Matrix podpora x výzva

Nízká míra podpory a nízká míra výzvyapatie – jedeme na setrvačnost, bez zájmu, může přinášet nudu a nedostatek motivace k činům.

Nízká míra podpory a vysoká míra výzvy – stres – destruktivní tlak, který může vést k tomu, že klient bude vystrašený, defenzivní či nepřátelský.

Vysoká míra podpory a nízká míra výzvy – „pohodlný klub“ – vyznačuje se vysokou mírou empatie, zaměření na klienta, aktivní naslouchání. Pro klienta velmi příjemné, nachází se v komfortní zóně. Rizikem je sebestřednost a zabývání se nepodstatnými věcmi (např. ve firemním prostředí).

Vysoká míra podpory a vysoká míra výzvy – optimální výkon – oblast, kde může být maximalizován růst a rozvoj. Díky podpoře vytváříme podmínky, kdy se klient cítí dostatečně v bezpečí, aby mohl sdílet, odhalit niterné myšlenky a pocity a dojít k sebeuvědomění. Výzva pomáhá posunout toto sebeuvědomění dále a směřovat k trvale udržitelnému rozvoji. Může stimulovat a „nakopnout“ člověka k tomu, aby sledovat nový směr nebo cíl a dosáhl vysokého výkonu. Optimální rovnováha podpory a výzvy, kde kouč může odblokovat nejvyšší potenciál pro oba – klienta i organizaci.

Úlohou kouče je umět se pohybovat dynamicky ve všech čtyřech kvadrantech dle okolností a užitečnosti s tím, že těžiště má v kvadrantu optimálního výkonu.

Pilíře modelu FACTS

Matrix kvadrantů různé úrovně podpory a výzvy stojí na 5 pilířích – modelu FACTS. Jednotlivá písmena jsou zkratkou pro následující:

Feedback – schopnost poskytnout odvážnou zpětnou vazbu, která informuje a inspiruje. Vyvážit ocenění a uznání posunů a upřímnou zpětnou vazbou ohledně nezdarů a chyb.

Accountability – schopnost vést klienty k zodpovědnosti na třech úrovních – osobní (sám koučovaný), úroveň kontraktu (mezi koučem a koučovaným) a úroveň celé organizace.

Courageous goals – schopnost pracovat s odvážnými cíli. Kromě racionálních modelů pro stanovování cílů využívat i modely, které více zapojují pravou hemisféru a přinášejí odvahu, nadšení, inspiraci a transformaci.

Tension – schopnost kalibrovat a dynamicky přizpůsobovat napětí, abychom dosáhli špičkového výsledku a neriskovali vyhoření nebo poškození vztahu.

System thinking – schopnost vnímat širší obraz (etika, diverzita, prostředí, časové kontexty) a zároveň směřovat k výsledku, který je win-win pro všechny zainteresované (zákazníci, zaměstnanci, zainteresované strany, společnost, rodina, přátelé). Dát hlas systému.

Pohyb na hraně

Challenging coaching je o pohybu na hraně. Hledáme optimální rovnováhu mezi podporou a provokující výzvou, která tlačí koučovaného z komfortní zóny a směřuje ho k tomu čelit realitě, přijmout riziko, a jít vášnivě za odvážnými cíli. Což s sebou přináší riziko, že to někdy přeženeme jedním nebo druhým směrem. Když ale nebudeme riskovat, naši klienti také nebudou. A bez toho, abychom podstoupili promyšlené riziko, nemůžeme dosáhnout odvážných cílů.

Když nebudeme vyzývat a provokovat své klienty, dostanou se jen tam, kam by se dostali bez nás!

Příště se blíže podíváme na první pilíř modelu FACTS.

Články v sérii

Aktuální

Challenging coaching I. – Za hranice tradičního koučování

Aktuální

Challenging coaching II. – Odvážná zpětná vazba

Aktuální

Challenging coaching III. – Tři úrovně zodpovědnosti v koučování

Aktuální

Challenging coaching IV. – Odvážné cíle: Sni, sdílej, začni

Aktuální

Challenging coaching V. – Kalibrujeme konstruktivně napětí

Aktuální

Challenging coaching VI. – Systémové myšlení a hlas systému