Základní úlohou učitele je být svým studentům rádcem a vůdcem. Pověření tímto úkolem si lze pokládat za čest. Řada společností došla k závěru, že poskytnutí učitele – zkušenějšího pracovníka – novým zaměstnancům vede nejen k jejich rychlejší aklimatizaci na nové prostředí, ale i ke snížení fluktuace. K zaškolování lze přistupovat dvěma způsoby – neformálním krátkodobým, nebo dlouhodoběji pojatým.
V prvním případě jde spíše o zaškolení v běžných a rutinních záležitostech – šetří se tím jednak čas manažerů a pro nováčka je příjemnější být učen od kolegy než od vedoucího. Formálnější verze předpokládá jmenování velmi kvalifikovaného a zkušeného pracovníka do role školitele na delší dobu. Obě metody však vyžadují určitý přístup a kvalifikaci.
Učitel má žákovi radit a pomáhat, ne zasahovat do pravomocí vedoucího, nový pracovník není povinen se jeho doporučeními řídit. Mezi oběma stranami by měla panovat důvěra, otevřenost a vzájemný respekt. Vztahy mezi nimi by měly být vždy na profesionální, nikoliv personální úrovni. Je nutno zvolit vhodný prostředek komunikace a naplánovat časový rozvrh.
**Datum vydání: VI/2002**
Article source The CEO Refresher - a U.S. website focused on management