Tlak rodiny, organizační kultura a manažerské styly, nedostatek příležitostí, diskriminace... to všechno přispívá k tomu, že se ženy jen obtížně dostávají do pozic v nejvyšším managementu firem. Lepší koučování a podpora žen ze strany nejvyššího vedení (bez ohledu na pohlaví) však může výrazně pomoci s rozbíjením pověstného skleněného stropu. Dokládá to alespoň nedávný výzkum z Velké Británie a USA.
Studie britské organizace Institute for Employment Studies (IES), sponzorovaná newyorskou Foundation of Coaching, odhalila nejčastější důvody, co ženám na manažerských postech v USA a Evropě kříží cestu k místům v nejvyšším vedení.
- Manažerský styl. Mužům je poskytována větší svoboda chování, zatímco ženy se dostávají do začarovaného kruhu. Stává se totiž, že je na ně vyvíjen tlak, aby na vyšších postech přijaly více mužský manažerský styl, pokud to však udělají, bývá to považováno za nevhodné a obrací se to proti nim.
- Organizační kultura. Většina oslovených žen se shodla na tom, že firemní politiky a postupy jsou vytvářeny na základě předpokladu, že vyšším manažeři-muži mají doma manželky, které podporují jejich životní styl. To se opět obrací proti ženám. Zároveň se domnívají, že i když se od ženy očekává asertivita, nakonec je vnímána jako nepatřičná.
- Nábor. Vyšší manažeři mají tendenci přijímat na základě vlastního image nebo jednoduše volit lidi, kteří se jim nejvíce podobají. To organizacím znemožňuje změny a nepomáhá ženám, aby mohly být vnímány jako vhodné kandidátky.
- Diskriminace. Diskriminace se v tomto případě projevuje hlavně skrytě. Diskriminační přístup mužů z nejvyššího vedení často znamená to, že přehlížejí kvalifikované a schopné ženy.
- Možnosti rozvoje. Ženy se méně často dostanou k možnostem rozvoje, které jsou považovány za nezbytné pro postup do vyššího managementu. Ty, které tímto rozvojem prošly, většinou uvádějí, že si příležitost vytvořily samy.
- Pracovní segregace. Představitelé nejvyššího vedení firem jsou zpravidla vybíráni z oborů, kde převládají muži, jako jsou finance nebo strojírenství. Vyšší manažeři z oboru například lidských zdrojů jsou považováni za nedostatečně zkušené a znalé.
- Průkopnice nebo symboly? Oslovené ženy byly do značné míry průkopnicemi. Často se však do nejvyšších pozic dostaly spíše jako symboly - aby prezentovaly pozitivnější veřejný image firem.
- Vzhled. Ženy se domnívají, že jsou i pro role v nejvyšším managementu posuzovány více podle svého vzhledu než muži. Těžko pak hledají rovnováhu. I když formální kostýmy zvyšují jejich důvěryhodnost, vypadají v nich méně žensky a nepřístupně.
- Kvóty. Řada žen se domnívá, že povinné kvóty pro obsazení pozic nejvyšších manažerů ženami (např. v Norsku nebo Švédsku) představují dobrý teoretický koncept. V praxi se však pojí s nepříjemným pocitem z pozitivní diskriminace.
- Kontakty. Sítě formálních i neformálních kontaktů hrají velkou roli v prosazování mužů na nejvyšší místa. Pro ženy je obtížně proniknout do mužského světa, a tak mají méně kontaktů.
- Péče o děti. Tento faktor zůstává největší překážkou možnosti žen uplatnit se v nejvyšším managementu. Postoje k ženám, které se brzy po narození dětí vracejí do práce, jsou hluboce zakořeněné a zůstávají většinou negativní.
- Mezinárodní zkušenosti. Řada žen se s touto podmínkou rozvoje kariéry setkala. Cestování do zahraničí je přitom pro ně složitější než pro muže. Tato příležitost se jim většinou vyhýbá.
- Sebedůvěra. Ženy mají většinou menší sebedůvěru než muži, což se také podepisuje na jejich kariéře. Méně než muži jsou ochotny nastoupit do práce, pro níž nejsou zcela kvalifikovány, nedaří se jim vyjednat tak vysoké platy jako mužům a mají větší problémy se sebepropagací.
Jaké je tedy řešení toho všeho? Studie IES nepřišla s žádným rychlým ani jednoduchým řešením. Klíčem k rozvoji kariéry žen na nejvyšších manažerských místech je však podle ní koučování. Pomáhá totiž s budováním sebedůvěry, prosazováním vlastních názorů a řešením otázek organizační kultury.
Koučování může také zlepšit schopnost žen budovat kontakty, určovat si hodnoty a cíle, získat lepší přístup k možnostem rozvoje a pomoci s tím, aby dělaly správný dojem. Umožní jim vyrovnat se s novou rolí, dosahovat specifických cílů, vyvažovat pracovní život se soukromým a soustředit se na osobně důležité věci.
Ženy by měly koučování využívat co nejdříve a také v klíčových okamžicích své kariéry. Muži - jako strážci pozic v nejvyšším managementu - by pak měli být koučováni tak, aby se soustředili na to, co mohou udělat, aby se jejich řady rozrostly o více žen.
-kk-