Představa, že ve firmách musí koučovat jenom externí koučové, je dost mylná, avšak velmi často rozšířená. Co firmám koučování přinese, jsem zmiňoval už v předešlém článku Obrovská příležitost koučování pro firmy.
Nyní se pojďme podívat na to, proč by vlastně vůbec měli manažeři koučovat nebo alespoň používat koučovací jazyk.
Hlavním motivem je to, že se mění společnost, do pracovního prostředí přichází mladší ročníky, které vyžadují zcela jiný způsob práce, než tomu bylo před dvaceti lety.
Nové generace označované jako Generace Y, Generace M (nebo také miléniáni), Generace Z atd. mají jiný způsob fungování a jiné požadavky na styl práce.
Nebudu zde rozepisovat, v čem se tento přístup liší, protože to by zabralo několik článků. Hlavní rozdíl je však v tom, že manažeři dnes a před 10 či 15 roky musí fungovat jinak. Jenže, je tomu tak?
Odpověď známe jistě všichni velmi dobře, samozřejmě s výjimkami, které se nyní začínají objevovat. Prostě a jednoduše to dál s direktivním způsobem řízení nepůjde. Lidé vyžadují a budou čím dál tím více vyžadovat prostor pro kreativitu, pro sebevyjádření, pro možnost se na věcech osobně podílet, možnost tvořit atd.
Mladší generace tak fungují již dnes. Proč se tedy mylně domnívat, že ty další budou jiné, že se vše vrátí do starých kolejí?
Co koučink manažerům přinese, jsme si řekli v předchozím článku. Nyní se podíváme na to, jak by manažeři měli vůbec koučovat. Před tím mi dovolte ještě jednu odbočku ke školení, které je zaměřeno právě na koučování pro manažery.
Jedná se o kurz Koučování jako skvělý nástroj pro práci s lidmi. Účastníci se tak dozvědí, co vše je v případě koučování potřeba dělat, co musí respektovat a jak se vůbec ke koučování postavit.
Součástí budou i ukázkové koučinky, takže po absolvování jednodenního kurzu budou účastníci schopni začít formálně i neformálně koučovat a ve firmách začít používat koučovací jazyk. A to vše za cenu ani ne jednoho koučovacího sezení s externím koučem…
Klíčové atributy pro koučování:
-
Vždy je třeba nalézt záměr koučování, tj. jednoznačně a jasně si stanovit, čeho chceme v rámci daného koučování dosáhnout. Pokud nemáte cíl, tak těžko můžete kamkoliv směřovat i v běžném životě, natož v koučinku. Záměr může být na první pohled daný již předem, ale pozor. Někdy vypadá, že je záměr jasný, ale ve skutečnosti je to, co na první pohled vypadá jako záměr, jenom sekundárním efektem. Například měl jeden klient záměr napsat odborný článek pro jeden časopis, což pořád odkládal. Ve skutečnosti však řešil time-management a stanovování priorit, ze kterého vše vyplývalo. A ukázalo se, že věcí, které odkládal a nestíhal, bylo mnohem víc.
-
Koučovací jazyk – kouč se hlavně ptá. Kouč do sezení nevstupuje bez svolení koučovaného, a i když, tak jenom občas. Koučovací sezení je o koučovaném a nikoliv o kouči. A ten by měl používat i správné výrazy, které jsou v zásadě – jednoznačné, jasné, srozumitelné. Kouč tedy musí volit takový jazyk, kterému koučovaný bez problémů rozumí.
-
Při formálním koučinku je dobré respektovat to, že každý koučink může začít jen se svolením klienta a následně pak využíváme situování, dotazování a ověřování. Situováním se rozumí popis konkrétní situace. Využíváme ho na samotném začátku a často i v průběhu poté ve vztahu k samotnému koučinku. Bez dotazování se koučink nedá dělat. Jde o otázky, o ptaní se. A ověřování je velmi důležité z toho důvodu, že je třeba neustále v průběhu koučinku sledovat, zda se jako kouči ubíráme správným směrem. A potvrdit nám to může jen a jen koučovaný.
-
Vhodné otázky – nyní nemíním to, že je některá otázka dobrá a jiná není. Opakovaně se mi potvrzuje, že každá otázka je dobrá, jen to občas jako koučové nejsme schopni hned zjistit. Vhodnost otázek je myšlena tak, abychom se vždy ptali jen jednou otázkou, tj. nikoli více otázkami po sobě!!! Dobré je také otázky nevysvětlovat. Pokud je otázka položena a koučovaný na ní hned neodpoví, tak je dobré dát prostor na odpověď. A otázku přeformulovat jen v momentě, kdy se nás koučovaný zeptá, jak to myslíme, na co se ptáme.
-
Vhodné tempo – kouč se vždy přizpůsobuje koučovanému a nikoliv naopak.
-
Práce s pocity, emocemi – i když je koučování vždy o tom, jak se posunout dál, co udělat, jak se k věcem postavit, tak vše stojí a padá s tím, jak situaci koučovaný vnímá, jak se cítí. A pokud kouč nepracuje s pocity koučovaného, tak je velká pravděpodobnost, že budoucí akce skončí neúspěchem nebo vůbec nebudou realizované.
-
Kontrola, zpětná vazba – zpětná vazba je potřebná i na samotné koučování. Ještě o něco důležitější je však poté, co koučovaný má učinit nějaké konkrétní kroky. A bez zpětné vazby a „kontroly“ to nejde. Kouč je tak svým způsobem i průvodcem a oporou pro koučovanou osobu. Protože bez realizovaných aktivit nedává koučování vlastně smysl.
Pokud se chcete dozvědět, jak skutečně koučovat, jak se k němu postavit tak, aby byl pro vás jako manažera, majitele firmy nebo HR manažera koučink funkční a přínosný, tak využijte kurz Koučování jako skvělý nástroj pro práci s lidmi, který již byl zmíněn. Termín konání je 5.4. 2017.
A dobrá zpráva pro ty, kteří pozorně četli a mají zájem o koučování, je ta, že mohou být vylosováni, pokud správně odpoví na následující otázku. Soutěž probíhá do 28. 3. 2017.
Soutěž již byla ukončena, výherci jsou: paní Kamila Ř. ze společnosti IBM, Lucie Š. ze společnosti NOVUS Česko a pan Jiří L. ze Sev. en. EC, a.s. Výhercům gratulujeme!
První vylosovaný dostane 3 koučovací hodiny zdarma (buď přímo pro něj osobně, nebo pro někoho z firmy), druhý a třetí vylosovaný získá 2 koučovací hodiny zdarma.
Koučovací hodiny budou probíhat na základě domluvy s výhercem. Půjde o standardní koučování na téma, které si koučovaný přinese. Realizovány budou Robertem Němečkem.
Věřím, že byl pro vás článek přínosný, a pokud se chcete posouvat dál, tak možností máte celou řadu. Jedno doporučení však ční nad ostatními: „Na nic nečekejte a konejte“.