Tradiční vzdělávací kurzy mají zaměstnancům pomáhat lépe uspět ve světe obchodu. Existují však i takové kurzy, které zaměstnancům ukazují, jak ze sebe udělat šaška a mohou být stejně účinné. Reportér britského deníku the Guardian se zúčastnil speciálního třídenního kurzu v reklamní agentuře Crayon, který pod názvem „Jak být hloupý“ organizovala jedna z nejlepších světových představitelek divadelních klaunů Angela de Castro.
Angela de Castro původně vyučovala klaunství jen herce, dnes však již učí i v nejrůznějších firmách po celém světě. Firmy využívají tohoto kurzu, aby se jejich zaměstnavatelé naučili hrát si, být méně cyničtí a kreativnější. Kurz má dvě úrovně. První je praktická, kde se zaměstnanci učí, jak něco předvádět. Od začátku jsou vedeni k tomu, aby se dívali navzájem do očí a vyjadřovali radost. Součástí výuky je i nástroj zvaný „jupí!“. Každý zaměstnanec si udělá na podlaze značku, nad kterou skáče a když je ve výskoku, vykřikuje toto nadšené citoslovce. Tento nástroj se dá podle Angely de Castro uplatnit například před začátkem obchodní prezentace (když jej člověk dobře zvládne, křičí pak již jen vnitřně). Podobnými kroky se zaměstnanci učí proměnit svůj strach z výstupu v radost.
Druhou úrovní kurzu je vedle praktických cvičení hlubší aplikace klaunské filozofie do oblasti obchodu. Klaunství spočívá v podstatě v tom, naučit se padat, hrát si a být v pohodě. Cílem hry není jen vyhrát, ale užít si ji – být součástí hry a radovat se z toho. Pro zaměstnance bývá tento moment překvapením. Na většině kurzů jim jen opakují, jak uspět. Zde se naopak dozvídají, že mohou i selhat a nebude to konec světa. Aby zaměstnanci tuto filozofii správně pochopili, hledají v sobě pod vedením Angely de Castro skryté hlupáky.
Začíná to meditací, kde si každý má představit ideální svět, v němž se může stát cokoli. Jde o to, představit si všechny detaily, od barev až po to, jak v tomto světě sám vypadá. Tuto svou představu pak nakreslí na papír a dozvídá se, že právě takto vypadá ten skrytý klaun v něm. Následující dva dny kurzu má na to, aby si podle svého obrázku vyrobil kostým a umožnil svému alteregu vyjít na povrch.
Výsledek kurzu pak vypadal tak, že manažer významné reklamní agentury držel reportéra za ruce, točil se s ním dokola a udržoval při tom perfektivní oční kontakt. Byl oblečen do blýskavě zlatého klobouku, gumáků a rudých šortek. Reportér měl na sobě upnuté fialové tričko a fialový pytlík od fazolí na hlavě. Točili se dokola a zpívali dětské písničky. V pozadí je chválil klaun, jak dobře vypadají. „Připadal jsem s skutečně hloupě,“ komentoval tuto situaci reportér. Management agentury si nicméně tento kurz pochvaluje, že jej absolvovalo již celé představenstvo a má neuvěřitelně pozitivní vliv.
-kk-