Německé firmy ztrácejí důvěru v bakalářský systém vysokoškolského vzdělávání, který byl u našich sousedů zaveden u uplynulých deseti letech. Zástupci škol naopak tvrdí, že firmy očekávají od absolventů příliš. Informoval o tom server Deutsche Welle.
Podle výzkumu Německé hospodářské komory (DIHK) je s absolventy bakalářských studijních programů spokojeno pouze 63 % zaměstnavatelů. V roce 2007 to přitom bylo 67 % zaměstnavatelů. 15 % zaměstnavatelů si dnes stěžuje na nedostatek praktických zkušeností absolventů, což je oproti roku 2007 dvojnásobek.
Firmy by si představovaly alespoň semestr praxe
Autor výzkumu, specialista DIHK na vzdělávání Kevin Heidenreich kritizuje německé vysoké školy za to, že neuvažují o budoucím uplatnění studentů a spíše než odborníky v jednotlivých oborech vychovávají další učitele. Nejvíce je to podle něho patrné na univerzitách, jejichž představitelé nahrazovali tradiční magisterské programy bakalářskými jen velmi neochotně. Lépe jsou na tom technicky zaměřené univerzity a nejvíce se zaměstnavateli spolupracují školy odborné. Statistiky ukazují, že jen každý desátý vysokoškolský studijní program zahrnuje semestr praktických zkušeností.
Bakalářský systém byl v Německu zaveden v rámci tzv. Boloňského procesu, na němž se v roce 1999 shodlo 29 evropských ministrů školství za účelem vytvoření evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Ze strany německých zaměstnavatelů byl zjevný tlak na zkrácení doby studia, což bakalářské studium skutečně přineslo. Dalším z cílů boloňských reforem bylo právě zvýšení zaměstnatelnosti absolventů. Stoprocentně se tento cíl dosud splnit nepodařilo.
-kk-