Perfektní, nebo vynikající?

Na první pohled by se mohlo zdát, že perfekcionismus je v podstatě bezchybné plnění úkolů, bezchybné řízení. V nezdravé míře však může mít touha po dokonalosti i negativní dopad – pokud se na ni člověk příliš soustředí, mívá tendenci být příliš kritický k sobě i ostatním, vyvolává stres a snižuje efektivitu a následně produktivitu. Jeho spolupracovníci pak získávají pocit, že jejich práce nemůže být nikdy dost dobrá. Zdravějším přístupem je takový způsob práce, který přináší vynikající výsledky a odpovídá vysokým standardům, které si stanoví jednotlivec nebo tým.

Osoba zaměřená na perfekcionistické provádění úkolů se vyznačuje kritičností, je stresována, neustále spěchá a má málo času. Tito lidé bývají také nedůvěřiví, nemívají příliš smyslu pro osobní ocenění. Naproti tomu ti, kteří se soustředí na vynikající výsledky, se zpravidla snaží o stálý růst a osobní rozvoj, učí se novým věcem. Jsou spokojeni, je-li práce vykonána dobře a zákazník spokojený. Mají jasno v tom, co očekávají, díky čemuž jsou méně stresováni. Je možné se změnit z perfekcionisty v člověka, který dosahuje „jen“ vynikajících výsledků? Článek přináší několik podnětů, jak této změny dosáhnout snáze…

Udržujte si spojení s realitou – zhodnoťte, zda je například vaše zklamání z nedosaženého cíle úměrné jeho významu. Stanovte si přesně a konkrétně, co očekáváte – budete tak lépe schopni zhodnotit svůj postup a odhadnout, kdy se dostáváte za rozumnou mez v požadavcích na dokonalost. Najděte příčiny vaší touhy po perfekcionismu. Zvažte, zda by nebylo vhodné využít osobního učitele. Úkoly, které mohou být svěřeny vašim kolegům, delegujte. Soustřeďte se na to, co je daném úkolu, v určité situaci, skutečně důležité.