Dříve, než se kdokoli začne hlouběji zajímat o e-learningové strategie, měl by vědět, že se tato výuková metoda dělí do dvou základních skupin: synchronní a asynchronní. Synchronní znamená „současně“, taková výuka tedy probíhá prostřednictvím počítačové sítě v reálném čase za účasti učitele. Asynchronní je pak přesným opakem. Tento způsob výuky nabízí studentovi možnost vzdělávat se ve vlastním volném čase a bez přímého dohledu učitele.
Synchronní metoda výuky je méně běžná, jelikož vyžaduje geografickou blízkost studentů a učitelů. Využívá se jí zejména v akademických výukových programech, například u distančního studia. Její výhody spočívají v živé interakci s učitelem a jím připravenými učebními pomůckami (audio – video). Asynchronní e-learning je naopak dnes již běžnou záležitostí. Nabízí studentům větší volnost a flexibilitu.
I asynchronního e-learningu se mohou zúčastňovat učitelé, taková interakce však není skutečná. Učitel jednoduše umístí své poznámky k výukovému programu na příslušný web. Studenti se k nim pak mohou vyjadřovat v on-line diskusních skupinách. Nevýhodou tohoto způsobu vzdělávání je pouze fakt, že se váže prakticky jen na jediné médium, kterým je text. Využívá se ho zejména v podnikové sféře.
Article source E-Learning Guru - informační zdroj o e-learningu