Co vás napadne, pokud uslyšíte slovo „boby“? Někdo si představí „boby na sněhu“, jiný „kakaové boby“, někomu vytane na mysli třeba nějaká situace, kdy „měl z něčeho boby“. Slovo „boby“ vyvolává v každém z nás jinou asociaci.
Tematika asociací navazuje na tradiční oblast psychologického myšlení. Asociační zákony poznává v určité formě už Aristoteles. Známý je rovněž asociační experiment C. G. Junga (švýcarský lékař a psycholog, zakladatel analytické psychologie), který sloužil jako diagnostická orientace v osobnosti a problematice pacienta. K objevu asociací pomohl i Sigmund Freud (lékař a psycholog, zakladatel psychoanalýzy), když pacientům sdělil, aby bez kontroly říkali, co jim právě „běží hlavou“. Freud došel k závěru, že pacienti neopakují myšlenky psychoanalytika, ale tvoří své vlastní, ze svých psychických obsahů, které se jim v daném okamžiku vynořily do vědomí.
Asociace bychom mohli definovat jako spojení mezi
-
podnětem, který vnímáme (slyšíme, vidíme, čicháme, hmatáme, chutnáme),
-
myšlenkou, která nás k němu napadne,
-
pocitem, náladou…, které v nás podnět vyvolá.
Tato spojení vznikají hlavně na základě našich prožitků a zkušeností z minulosti a na tom, co právě řešíme a prožíváme v přítomnosti. Zkrátka jsou naše vlastní a jsou jedinečné. Každý z nás bude mít asociace aspoň trochu odlišné.
Z hlediska kreativity se na asociace můžeme podívat jako na procesy vyvolávání vlastních zkušeností (zdrojů) a nikdy nevíme, kam nás zavedou. Na jejich vzniku se podílí i naše podvědomí.
Proud asociací je prakticky neomezený, můžete je vytvářet až do doby, než vás to přestane bavit. Často se stává, že se v proudu asociací výrazně odchýlíte od prvního podnětu, ale není to vůbec na škodu.
Existuje mnoho technik, které pomáhají vyvolávat asociace. Pojďme se podívat na několik z nich:
Sériové asociace
Při sériových asociacích vychází jedna asociace z druhé, vzniká tzv. asociační řada. Tato řada končí v okamžiku, kdy se asociace výrazně odchýlí od původního slova. Tato odlišná asociace se potom stává novým podnětem k další řadě.
Řada končí tím, že jsem si vzpomněla, že má dcera svátek. Potom už začíná řada nová.
Centrované asociace
U této metody je ústřední problém zapsán nebo zakreslen do středu a asociace se rozvíjejí paprskovitě, podobně jako u myšlenkových map. Jednotlivé paprsky jsou tvořeny sériovými asociacemi. Jakmile je jedna série ukončena, rozvine se další parsek.
Kreativní abeceda
Tato metoda spočívá v tom, že si na papír napíšete nebo nakreslíte situaci, kterou chcete řešit a pod ní všechna písmena abecedy. Na každé písmeno napíšete slovo, které vás napadne.
Věta z oblíbené knížky
Toto je moje velmi oblíbená metoda. Nejprve se soustředíte na situaci, kterou byste si rádi objasnili. Zamyslíte se, jestli byste mohli získat nějaké bližší informace v některé z knih, které máte doma nebo v práci. Potom vezmete příslušnou knihu, náhodně otevřete a zaboříte prst do libovolného místa. Větu, kterou prst ukazuje, přepíšete na papír a na jednotlivá písmena tvoříte asociace podobně jako v předešlé technice. Výsledky jsou skutečně překvapivé.
Neomezujte asociace vnitřními soudy. Klidně používejte i nápady nemorální, neetické, pište si i zdánlivé hlouposti či neslušné výrazy. Vše se může hodit.