Vzdělávání si v podniku vždy najde cestu k rozličným osobám a oddělením. Zodpovědnost za ně může nést kdokoliv od manažera vzdělávání po řadového liniového manažera. Vznikají pak zcela rozdílné strategie, jejich společným cílem by však měla být otevřená komunikace mezi všemi zúčastněnými stranami.
Ve většině organizací existují tři základní součásti vzdělávacího procesu: školení, vývoj obsahu a podpora. Autor článku tyto složky přirovnává k silům, protože se ve většině případů vzájemně nemísí a v mnoha organizacích se přímo mezi sebou nesnášejí. Vývoj si stěžuje, že školení nevyužívá efektivně dané materiály, podpora podle školení jen vodí studenty za ručičku a vývoj v očích podpory nevytváří na prvním místě efektivní dokumentaci.
Každý z uvedených faktorů ovlivňuje studenta či zaměstnance v jinou dobu a na jiné úrovni vzdělávacího procesu. Student je ovšem vnímá jako snahy s jediným cílem – vytvořit úspěšný vzdělávací program a produktivního zaměstnance. Je tedy třeba, aby se tyto složky naučily vzájemně komunikovat a chápat. Základem je pochopení faktu, že jsou na sobě závislé. Každé oddělení má své vlastní zkušenosti a postupy, které je třeba sdílet. Spolupráce oddělení může v tomto případě výrazně zvýšit efektivitu podnikového vzdělávání.
**Datum vydání:** VII/2003
Article source Chief Learning Officer - a U.S. magazine and website focused on L&D