V první řadě je přínosem, když lektor vede hodinu v jazyce, který učí a do jisté míry se vyhýbá použití češtiny nebo studentova mateřského jazyka. Pokud lektor používá ve výuce anglického jazyka pouze angličtinu, studenti se lépe dostávají do problematiky a jsou více obklopeni jazykem, a to má jen pozitivní účinek na jejich pokrok. Dříve také začnou myslet v anglickém jazyce, což napomůže plynulosti jejich projevu.
Jazyku se říká jazyk, protože u něj používáme jazyk – tedy když mluvíme. Jazyk si nejlépe zažijeme mluvenou formou. Den co den používáme jazyk v mluvené formě mnohem častěji než v té písemné. Když mluvíme, „zažíváme“ si jazyk a učíme se tím příjemněji, zábavněji a rychleji. Proto je skvělé, pokud velká část výuky cizího jazyka probíhá mluvenou formou.
Bezesporu, jako studenti musíme pracovat se svou motivací. Nejsilnější vliv na pokrok má právě vnitřní motivace. Projevuje se tím, že něco opravdu chceme a jdeme si za tím. Ta vnější je, když nás do toho tlačí okolnosti, nebo šéf. Bohužel se ale motivace často objeví příliš pozdě (zjistím dva týdny před konferencí, že potřebuji výrazně zvednout svou úroveň mluvené angličtiny). Mít ale pevně v plánu pravidelné lekce, na které musím dorazit, je prvním krokem k úspěchu. Často je to právě lektor, kdo dodá tu správnou motivaci k učení.
Na začátku výuky je zapotřebí nastavit si výukové cíle. V tom má mít jasno jak lektor nebo vzdělávací instituce, tak i já jako student. Cíle vznikají kombinací úrovně jazyka a potřeb studenta či studentů. Cíle musí být vědomě vnímány všemi účastníky lekcí. To napomáhá pokroku ve výuce, protože všichni vědí, kam se mají ke konci daného období dostat a co mají umět a znát. Je důležité neopomenout ani kontrolu cílů, a to nějakou formou testu. Test se musí odvíjet od výukových cílů, a tedy v testu bychom měli nalézt především to, co jsme se za dané období naučili. To nás zároveň utvrdí ve vnímání pokroku.
Jako studenti bychom měli také dbát na to, abychom se učili správně a poučili se z vlastních chyb. K tomu je nutné, aby nás lektor opravoval. Lektor by měl umět odhadnout, do jaké míry studenty opravovat a zároveň umět vysvětlit daný jazykový jev. Tímto způsobem se náš jazykový projev zlepší a chyby odstraníme. Obzvlášť důležité je to u takzvaných „fosilií“, tedy chyb, které máme vžité. Tady je zapotřebí, aby mezi lektorem a studentem existoval signál, který studenta na takovou chybu upozorní a ten se pak opraví sám.
Proč má Empire – The Know-how Institute ten správný koncept pro mě z pohledu studenta? Splňuje všechny znaky moderní jazykové výuky. Lektoři mě motivují k tomu, aby mě výuka bavila. Na hodiny se vždy těším a jsou pro mě událostí dne. Společně s lektorem si nastavím cíle, které mi dávají smysl. Lektor pořád mluví anglicky, a proto již po nějakém čase začínám v angličtině i myslet. Testu se nebojím, beru ho jako kontrolu toho, co jsem se naučil. Vždy vím, co jsem se naučil a co mě čeká. Učím se jazyk převážně mluvením a „zažiju“ si ho. Mimo hodin se již konverzaci s cizinci nevyhýbám, spíš to beru jako další příležitost procvičit si, co jsem se naučil. Lektor mi opravuje chyby a také mě chválí, pokud něco řeknu správně a tím vím, že se zlepšuji. Moje investice do vzdělání se mi naprosto vyplácí. Takhle přesně si představuji skvělou výuku jazyků.