Načasování nemůže být horší
Finanční vzdělávání se diskutuje na globální úrovni několik let. Ekonomický růst se zastavil. Se zadlužením se potýkají vlády téměř všech vyspělých států. V Česku se to navíc děje ve chvíli, kdy už se musí řešit také nepoměr důchodového systému – důsledek stárnutí populace. Varianty řešení jsou tři a všechny představují větší zátěž pro každého z nás (posunutí věku odchodu do důchodu, snížení důchodu, zvýšení odvodu). Stát přenáší finanční odpovědnost za důchod na občana. Kdo tuto zodpovědnost nepřijme, bude mít v budoucnu problémy.
Situaci značně komplikují dluhy
Zajištění na stáří i jakékoli další finanční cíle rodiny, včetně základního zajištění, v současné době významně ohrožují dluhy. Kdo má existenční problémy, nic si nedopřeje, natož aby si odkládal na důchod. Neměl si dluhy udělat, napadne nás jako první. Možná bychom však byli překvapení kolik a jakých lidí má v současné době problémy s dluhy.
Na neznalosti, nepozornosti a neřešení lidí v posledních letech totiž vyrostl robustní a výnosný byznys. Byznys s dluhy. Jeho taktikou je tiše čekat a starat se o navýšení částky, kterou si pak zainteresované strany rozdělí (smluvní pokuty, překupy pohledávek, náklady na vymáhací proces, soudní výlohy). Tento byznys samozřejmě nechce, aby k zaplacení došlo dřív, než k navýšení částky dojde. Nám už pak nezbývá než být stále více překvapení, na kolik se částka za naše, někdy i drobné pochybení, může vyšplhat.
Nezaplacená pokuta za jízdu na černo dokáže třeba narůst do půl roku z několika stovek na několik desítek tisíc korun (a to jich může být i víc než jedna …). Dozvíme se o ní v okamžiku exekuce, kdy už nezbývá, než celou částku najednou do několika dnů zaplatit. Zároveň může proběhnout exekuce na plat, obstavení účtu, záznam v rejstříku dlužníků blokující další majetek včetně prostředků uložených u finančních institucí. To nám může zaplacení ztížit či i zcela znemožnit a dohnat nás až k zoufalým řešením – půjčkám bez registrů. Jejich poskytovatelů působí v ČR okolo 34 tisíc, což jen vypovídá o tom, o jak zajímavý byznys jde. Z obtížné situace se můžeme dostávat i několik let a přijít o všechno. Do dluhů se zkrátka dostávají už i slušní lidé a ohrožen je každý.
Zaměstnanec v exekuci
Mít zaměstnance v exekuci není příjemné pro nikoho. Motivace a výkon klesá, negativnímu vlivu na sociální prostředí podniku lze zabránit jen obtížně. Je-li pracovníků v exekuci více nebo jde o tzv. leadry, může být vliv značný. U některých profesí záznam o dluhu znamená okamžité propuštění.
Zaměstnavatel do zaměstnance investuje nemalé peníze (nábor, vzdělávání), platí ho za práci, stimuluje a motivuje k vyššímu výkonu. V případě exekuce to je on, kdo musí provádět srážky ze mzdy a odvádět je exekutorovi. Zaměstnavatel tak nejen ztrácí vložené investice, přichází o významný motivační nástroj, roste mu v kolektivu sociální napětí, ale také se stává nástrojem systému, který dokáže neuhrazený dluh ve výši 1 Kč navýšit díky exekuci na více než 20 tisíc Kč, jak se s tím setkávají terénní pracovníci dluhového poradenství organizace Člověk v tísni.
Účinnou prevencí je osvěta a vzdělávání
Právní ochrana je nedostatečná a byznys s dluhy přes veškeré tlaky zasvěcených i veřejnosti kvete. Na státem dotované finanční vzdělávání nejsou peníze. Probíhá několik projektů financovaných z EU zaměřených na problematické skupiny obyvatel, které běžnou veřejnost nezahrnují. Přitom právě u těch, kteří finanční problémy nemají, má finanční vzdělávání největší smysl.
Zaměstnavatelé jsou největším vzdělavatelem dospělých. Mají prostředky a nástroje zajistit solidní dodavatele, pohlídat si kvalitu a nezávislost, přizpůsobit obsah vzdělávacím potřebám a charakteru svých pracovníkům, případně provázat i s dalšími více podnikovými tématy jako je pracovní právo, podnikové finance či interní směrnice.
Finančně gramotný zaměstnanec zná své možnosti i práva. Zvládá svou finanční situaci, umí hospodařit, je připraven na lepší i horší životní situace. Dokáže posoudit, co je pro něj výhodné, uvažuje dál než z měsíce na měsíc. Rozumí a umí ocenit finanční benefity, nebojuje s předlužením, uvědomuje si i další finanční souvislosti. Lépe rozumí podniku, je větší jistotou i v těžších dobách, má větší přidanou hodnotu. Finančně gramotný zaměstnanec ocení i úsporu jako prostředek zvýšení své mzdy.
Zatímco exekuce budou situaci zaměstnanců v podnicích nadále komplikovat, finanční vzdělávání může pomoci nejen stabilizovat kolektiv ale také zlepšit sociální prostředí v podniku.
Finančně právní minimum by nemělo v dnešní době chybět v žádném firemním vzdělávacím systému podobně jako třeba BOZP, protože prevence je lepší, než jen pasivně řešit stále větší počet exekucí a problémů s nimi spojených.