Český statistický úřad uvádí, že nejvíce zaměstnanců pracovalo na směny ve zpracovatelském průmyslu (536,0 tis.), v obchodu (145,5 tis.), v odvětví zdravotnictví a sociální péče (138,6 tis.) a v dopravě a skladování (106,2 tis.).
V těchto čtyřech odvětvích pracovaly více než tři čtvrtiny všech zaměstnanců pracujících na směny. Práce na směny je však významná i v dalších odvětvích, jako je těžba a dobývání nebo ubytování, stravování a pohostinství.
Naopak minimálně se práce na směny vyskytuje v profesních, vědeckých a technických činnostech, v odvětví vzdělávání, v peněžnictví a pojišťovnictví a v informačních a komunikačních činnostech. Nízká úroveň směnnosti je i ve stavebnictví.
Práce na směny z pohledu kvalifikace a pohlaví
Analýza Marty Petráňové a Jana Kočky z Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ dále ukazuje, že jen zřídka pracují na směny řídicí pracovníci. Podíl pracujících na směny je nízký i mezi specialisty, úředníky a technickými a odbornými pracovníky.
Naopak na směny pracuje více než polovina zaměstnanců ve službách a prodeji, často pracují na směny také pracovníci obsluhy strojů a zařízení, řemeslníci a opraváři a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.
Celkový rozsah práce na směny výrazně ovlivňuje situace ve zpracovatelském průmyslu, kde pracovaly více než dvě pětiny všech zaměstnanců pracujících na směny. Zde je charakteristický vysoký podíl mužů.
Ženy vedle vysokého zastoupení ve zpracovatelském průmyslu pracují na směny také v obchodu a v odvětví zdravotní a sociální péče. V těchto dvou odvětvích je to více než 40 % žen, čímž se celkový počet mužů a žen pracujících na směny v ČR prakticky vyrovnává.
Práce na směny z pohledu krajů a mezd
V Praze je směnnost zaměstnanců (20,7 %) podstatně nižší než ve všech ostatních krajích, a to jak u mužů, tak i u žen. Výjimkou je Jihomoravský kraj, v němž je odvětvová a profesní struktura pracujících srovnatelná s Prahou.
V Plzeňském, Moravskoslezském, Pardubickém a Karlovarském kraji pracuje na směny téměř třetina všech zaměstnanců. Nejvyšší směnnost vykazuje dlouhodobě Ústecký kraj, kde na směny pracuje téměř dvojnásobný počet lidí než v Praze.
„Průměrné mzdy v odvětvích s vyšší směnností jsou nízké ve srovnání s odvětvími s nejvyšší úrovní výdělků, kde je podíl pracujících na směny naopak velmi malý. V odvětvích s vysokou směnností je navíc absolutní rozdíl v úrovni průměrných mezd a platů mezi muži a ženami jeden z nejvyšších,“ uzavírá analýza.
-kk-