Srovnávací studie HR Controlling 2006 poskytuje hodnoty klíčových ukazatelů personálního řízení. Výzkumu se v České republice zúčastnilo 84 předních společností. Podle studie by se společnosti měly zaměřit na budování takové firemní kultury, jež vytváří prostředí, které přivede a udrží požadované pracovníky.
Česká republika má v porovnání s Evropou v oblasti řízení lidských zdrojů před sebou stále dlouhou cestu. Zejména ryze české společnosti zdaleka nevyužívají možností lidského kapitálu. V řadě z nich je oddělení lidských zdrojů stále chápáno jej jako nákladová položka. Studie přitom jasně dokazuje, že investovat do lidí se vyplatí.
- Firmy, které investují do lidského kapitálu a současně se věnují zvyšování efektivity všech svých procesů a činností, dosahují vyšších zisků, a to i přes vyšší náklady na zaměstnance.
- Firmy se zahraničním kapitálem mají ve srovnání s ryze českými společnostmi sice vyšší celkové náklady přepočtené na jednoho pracovníka (téměř 3,5 mil. Kč versus 2,3 mil. Kč), a to včetně nákladů na odměňování (téměř 0,5 mil. Kč vs 320 tis. Kč), přesto jsou schopné generovat vyšší zisk před zdaněním a ekonomickou přidanou hodnotu na jednoho pracovníka.
- Společnosti v České republice investují do vzdělávání a rozvoje svých pracovníků pouze čtvrtinu prostředků, které jsou běžné v Evropě. Firmy se zahraničním kapitálem přitom investují více než ryze české společnosti.
- Evropské firmy lépe využívají svých interních zdrojů - jak při obsazování volných pracovních pozic z vnitřních zdrojů, tak v oblasti vzdělávání a rozvoje. Česká republika zatím na tento trend příliš nereaguje. Zatímco v Evropě stráví zaměstnanci na interním školení 8,1 hodiny ročně, v České republice je to pouze 2,8 hodiny.
- Míra fluktuace je v České republice výrazně vyšší než v Evropě (15,8 % vs 9,1 %). Společnosti by se měly zaměřit na budování takové firemní kultury, jež vytváří prostředí, které přivede a udrží požadované pracovníky. Nejstabilnější zaměstnanci jsou v chemickém průmyslu, kde tato míra dosahuje 6,9 %. To zřejmě souvisí s vyšším podílem pracovníků starších 35 let, u nichž je míra fluktuace většinou nižší. Naopak tou nejvyšší trpí, zejména kvůli manuálním pracovníkům, firmy v automobilovém průmyslu (34,2 %).
- Společnosti mají stále rezervy v procesu náboru a výběru zaměstnanců a v systému hodnocení pracovního výkonu. To se odráží ve zvýšené míře nedobrovolné fluktuace, tedy v počtu pracovníků, kteří ze společnosti odchází z podnětu zaměstnavatele. Tato fluktuace v ČR dosahuje 5,3 %, v Evropě pak 3,3 %.
-ds-