Popište nám konkrétní projekt, na kterém momentálně pracujete.
V současné době pracujeme na nastavení procesu řízení výkonu, který bude v souladu s našimi strategickými plány. V ANECTu se samozřejmě výkon zaměstnanců hodnotí, teď je však nutné sjednotit jednotlivé části do jednoho provázaného procesu, ve kterém si dokážeme identifikovat jednotlivé skupiny zaměstnanců podle výkonu, na jejich výkon navázat jejich finanční motivaci, rozvíjet je podle potřeb společnosti a samozřejmě i identifikovat talenty a nástupce. Součástí tohoto projektu je i nastavení celkového kompetenčního modelu.
Co pro vás znamená úspěch v tomto projektu?
Úspěchem pro mne bude, když se nám podaří hodnotit výkon podle nových pravidel již v příštím roce. A já tomu věřím, jde totiž o projekt, v němž nezavádíme naprosto nové principy, se kterými by vedoucí i zaměstnanci mohli mít problém, ale „pouze"sjednocujeme různé procesy v jeden celek. I tak je to náročná práce, jejíž nejdůležitější částí je komunikace se zaměstnanci.
Můžete v mnohem menší firmě, která se však zabývá informačními a komunikačními technologiemi, využít své bohaté zkušenosti z Eurotelu (O2)?
Vzhledem k tomu, že řízení lidských zdrojů vychází z principů, které se neliší dle velikosti firmy, tak určitě ano. Co může být rozdílné, jsou cesty, kterými se jednotlivé firmy ubírají v různých fázích svého rozvoje, a protože i Eurotel vyrostl z malé společnosti a musel na své cestě řešit nastavování procesů a pravidel, zkušenosti se mi samozřejmě hodí. Měla jsem také možnost déle než rok pracovat v jiné menší firmě, která rostla v oblasti retailu a zjistila jsem, že i zkušenosti z této firmy mohu velmi dobře využít při současné práci.
Jaká vlastnost nebo dovednost byste řekla, že vám při práci nejvíce pomáhá?
Asi to nebude jen jedna vlastnost či schopnost, je to souhrn věcí, které by personalista měl umět - určitě naslouchat a dokázat porozumět tomu, co od něj okolí očekává - od znalosti byznysu po schopnost pomoci i v osobních otázkách. V neposlední řadě by personalista měl být odborníkem v řízení LZ, jenom nesmí zapomenout, že jeho odbornost musí pomáhat při rozvoji firmy, a proto z řízení LZ nesmí dělat vědu, které rozumí jen on sám. Mě osobně pak hodně pomáhají zkušenosti, které mám ze své praxe a hlavně schopnost je dále využívat.
Působíte také jako lektorka. Je pro manažera lidských zdrojů výhodou, když umí učit?
Myslím si, že pro každého manažera je důležité, aby nejen uměl řídit lidi, ale i učit. Vždyť si musí vychovávat nástupce, zaučovat nováčky. Takže tuto zkušenost všem velmi doporučuji, nehledě na to, že se od svých studentů dozvíte spoustu zkušeností odjinud.
Jak byste popsala firemní kulturu v ANECTu?
ANECT je relativně mladá česká společnost s neformální kulturou, hodně se zde dává na mínění zaměstnanců. Je zde vidět i silný vztah zaměstnanců k vlastníkům společnosti a zároveň vlastníků k zaměstnancům. Kultura se hodně pozná při zavádění nepopulárních opatření, které jsme zde také kvůli optimalizaci nákladů dělali. A velmi mile mne překvapilo, že skoro všichni zaměstnanci na toto opatření přistoupili s tím, že chtějí firmě pomoci, protože ona v minulosti pomohla jim a že věří, že vedení firmy bude dělat vše pro to, aby toto opatření platilo jen po přechodnou dobu.
Co vy osobně do ní chcete přinést?
Mohu přinést pohled zvenku, jako nový zaměstnanec možná snáze vidím to, co by se mohlo změnit, kde bychom mohli použít užitečné věci, které fungují i jinde.
Je pro vás důležitý i váš osobní rozvoj?
Samozřejmě, bez toho, že budu znát novinky v oboru, nebudu moci rozvíjet svoji práci. A hlavně mě samotnou by nebavilo ustrnout na současných znalostech a nerozvíjet se dál.
Co byste vzkázala personalistům, kteří jsou v současné době zahlceni řešením dopadů ekonomické krize na své firmy a lidi? Máte například nějaký recept na odpočinek?
V zásadě si je nutné uvědomit starou pravdu, že nejen prací živ je člověk, nově oděnou do názvu work-life balance. A my personalisté o tom nejen máme přesvědčovat ostatní, ale vyzkoušet si to i na sobě. On odpočinutý člověk se na problémy dívá s větším nadhledem a většinou přijde na řešení, které by ho v unavené mysli nenapadlo. Doporučuji nějakého koníčka, např. sport a klidně pouze rekreačně - já jsem se například po letech odmítání této hry začala věnovat golfu a mým prvním cílem bylo získání zelené karty, teď je mým velkým cílem zlepšení hry, i když je mi jasné, že na úroveň hráčů PGA už asi nikdy nedosáhnu. Člověk si takto také zlepší svůj time management, najednou zjistí, že si kromě pracovních schůzek musí udělat i čas na sebe.
Doplňující otázky
Jak byste popsala svůj životní postoj? Zbytečně se „nenervovat" dopředu. Znám spoustu lidí, kteří se přemýšlením o tom, co by se mohlo stát, kdyby... unaví natolik, že nejsou schopni výkonu ve chvíli, kdy danou situaci musí skutečně řešit.
Co nového byste si chtěla vyzkoušet? Tuto otázku jsem si kladla, když jsem se rozhodovala, zda odejít z Eurotelu resp. Telefoniky O2, kde jsem za tu dlouhou dobu, kdy jsem tam pracovala, měla možnost vyzkoušet si spoustu nových věcí. A moje odpověď byla - Chci si vyzkoušet, zda se dokážu prosadit i v jiném prostředí, než které jsem dlouhodobě pomáhala budovat. Věřím, že se mi to daří a s tím jsem zatím spokojená. Další výzvy si začnu klást nejdříve až příští rok.
Na jaké místo se ráda vracíte? Ráda se vracím domů. Vždy když přijedu z nějaké zahraniční cesty, uvědomím si, jak je Praha a vlastně celá ČR, pěkná.
Čemu se zasmějete? Vždy se zasměji nad příběhy o rozdílném vnímání světa muži a ženami. Vždyť s úsměvem jdou rozdíly mezi Marsem a Venuší, a nejen ty, přeci jenom překonávat snáze.
Rozhovor připravila