Představte nám prosím projekt rekonstrukce ložnic v dětském domově v Arushi. Jak jste se k němu dostal?
To je takový můj dlouhodobý plán, nad kterým přemýšlím už asi druhým rokem. Při svých cestách musím volit takovou práci, která je realizovatelná v rámci mých časových možností. V tomto konkrétním případě se jedná o obroušení zdí a výmalbu tří místností pro asi 12 dětí. Dále se chystám pořídit nové matrace do dětských postelí. Plánujeme také upravit moskytiéry, protože během dešťů se objevují komáři a je potřeba je správně upevnit a přizpůsobit.
Co by se díky tomuto projektu mělo v domově zlepšit?
Chtěl bych dětem v domově vytvořit příjemnější prostředí. Zdi jsou špinavé, hygiena je na nízké úrovni. Předchozí barva je pravděpodobně ještě původní a místnosti nevypadají moc přívětivě. Mým cílem je, aby to vypadalo víc jako dětský pokojíček. Mám zkušenost s přestavbou místnosti na „senzitivity room“ - hernu s matracemi, světýlky a hudbou, a něco podobného bych chtěl zrealizovat i zde.
S jakými zdravotními problémy se děti v domově potýkají?
Některé děti jsou autistické, což může být opravdu náročné, protože je těžké s nimi pracovat, zejména když se nespolupracují. Dále jsou tam děti s dětskou mozkovou obrnou. Některé děti byly týrané nebo podvyživené. V Tanzanii bohužel sociální systém nefunguje úplně ideálně, takže když se děti do domova dostanou, tak už tam zůstanou, i když podmínky nejsou vždy ideální. Sociální podpora od státu je minimální a financování také, takže vše závisí na pomoci zvenčí.
A kde sháníte lidi, kteří vám pomáhají? Jsou to Češi nebo místní dobrovolníci?
Zatím se mnou vždycky byli moji kamarádi. Jezdím tam už pět let a pokaždé vezmu někoho, kdo má zájem. Každý si platí to sám, nemám rozpočet na financování dobrovolníků. Letenky jsou čím dál dražší, takže většinou se domluvíme na zhruba osm dní, z čehož dva až tři dny využijeme na safari, které velmi výhodně zprostředkujeme, jako odměnu za práci. To je takový bonus za to, že se zúčastní.
To je skvělý nápad, jak motivovat lidi. Jaké máte plány do budoucna? Přemýšlíte o nějaké širší podpoře nebo spolupráci?
Přemýšlím o mnoha možnostech, ale je to složité. V Africe je spousta projektů, které by se daly realizovat. Snažím se být opatrný, protože se často stává, že peníze jsou zneužívány. Moje podpora je tedy taková, že tam přijedu, zjistím, co je potřeba, a následně se starám o realizaci. Peníze jen tak někam neposílám. Zajišťuji totální dohled, aby se vše dělalo podle plánu. Snažím se dělat maximum pro to, aby moje pomoc měla skutečný dopad.
Kdy se chystáte na další cestu? Můžete prozradit, jestli to bude podzimní záležitost?
Plánuji odletět začátkem listopadu. Mám to naplánované na přibližně osm dní. Rád bych tam byl alespoň měsíc, ale to kvůli dětem, rodině a práci zatím nejde. Takže se to snažím vymýšlet na kratší dobu, ale pravidelně se tam vracím. Na podzimní akci jedu já a dva kamarádi, co se mnou stavěli kurník v předchozím projektu. Líbilo se jim tam, tak se rozhodli, že by rádi vyrazili znovu. Toho si cením.
Využíváte kromě přátel na práci i místní lidi, nebo je to nereálné?
Když pracujeme v domově, hodně nám pomáhá tamní školník, který se podílí na projektech. Dalším důležitým člověkem je Frank, který zajišťuje logistiku. Jinak je to svým povoláním průvodce na safari. Pronajímáme si auto a již znám místa, kde se dá sehnat materiál, takže většinu logistiky zvládáme s Frankem. V minulosti jsme se museli vypořádat s tím, že mnozí lidé v oblasti, kde pracujeme, mají o nás představu jako o běloších, turistech s penězi, což komplikuje situaci. Při nákupu materiálu musíme mít vše pod kontrolou, aby nás nezaskočily náklady. Když jsem potřeboval najít pomocníky, jako například při opravě okapů, musel jsem si najít místní dělníky.
Jak vám s těmito projekty mohou pomoci firmy, které se rády zapojují do CSR aktivit?
Momentálně mám na podzim vše uzavřené, ale na příští jaro zatím žádné konkrétní projekty nemám. Mám v plánu rekonstrukci školní třídy, ale to ještě musím prokonzultovat. Pomáháme také Bensonovi, chlapci s dětskou mozkovou obrnou, který žije mimo domov. Jeho babička, která se o něj nyní stará, by potřebovala nějakou podporu, například v oblasti rekonstrukce velmi skromného bydlení. Elektřina, kterou jsme tam udělali, byla velkým přínosem, ale chtěl bych zjistit, co dalšího bychom pro ně mohli udělat.
Jaké konkrétní projekty byste mohli s firmami realizovat? A co by to obnášelo?
Pokud by firmy měly zájem, mohly by podpořit projekt formou pomoci od zaměstnanců, kteří by pracovali na konkrétních úkolech na místě. Můžeme vymyslet různé projekty, které by šly realizovat během osmi dní. Například, rekonstrukce školní třídy, vylepšení zařízení pro děti nebo pomoc s rozvojem lokální infrastruktury. Samozřejmě by se do toho dalo zapojit i drobné safari nebo výlety po okolí, což by mohlo být atraktivní pro účastníky.
Jak se mají firmy na takový projekt připravit?
Firmy by měly mít na paměti, že to není dovolená, ale náročná činnost. Je to fyzicky i logisticky obtížné, zahrnuje přejezdy, práci na různých projektech a někdy i improvizaci. Ideální je mít 2–3 lidi, protože větší skupina by znamenala potřebu dalšího auta a složitější logistiku. Projekty jsou vždy plánovány tak, aby se daly zvládnout v rámci omezeného času, ale je třeba počítat s tím, že práce v tamních podmínkách může být opravdu těžká a únavná.
Zeptám se ze širší perspektivy. Kde vlastně sháníte peníze pro svůj nadační fond?
Shánění peněz se stává čím dál složitější. Když jsme začínali v roce 2018, před covidem a válkou na Ukrajině, šlo to docela dobře. Ale covid to výrazně ovlivnil – nemohl jsem cestovat a situace se zhoršila. Po pandemii jsme postavili kurník, což přineslo určitý marketingový úspěch a podařilo se nám vybrat nějaké peníze, ale s uprchlickou krizí a dalšími problémy se podpora pro Afriku snížila. Lidé mají jiné priority a vlastní problémy.
V současnosti využívám crowdfundingové platformy. Na projektu pracuji měsíc až měsíc a půl před odjezdem a snažím se vybrat potřebnou částku. Bohužel si podobné platformy berou značný podíl z vybraných peněz, takže musím shánět víc, než je skutečně potřeba. Zhruba 90 % příspěvků pochází od lidí z Jičínska, kteří mě znají, a zbytek od externích dárců. Ale rád bych zlepšil způsob, jak získávat prostředky a jak komunikovat o projektech.
Máte nějaké plány na zlepšení této situace?
Určitě. Nedávno jsme společně se společností ASIANA uspořádali akci, kde jsme prezentovali naše aktivity v domově důchodců v Horní Plané, což se setkalo s pozitivním ohlasem. Byl to první pilotní projekt a ukázalo se, že je to dobrý začátek, ale potřebujeme na tom ještě pracovat. Plánujeme pokračovat v takovýchto akcích a vylepšovat je, aby byly efektivnější.
Zmínil jste chlapce s DMO Bensona, můžete nám o něm říci víc?
Benson je chlapec, který je mimo nadaci Destiny Foundation. Nadace se snaží podporovat i děti, které jsou mimo jejich péči, a to včetně těch, které zůstávají u rodičů. Benson má těžkou dětskou mozkovou obrnu a je v podstatě ležák. Je mu kolem 15 let. Dříve bydlel s maminkou v jedné místnosti nedaleko nadace.
Maminka se o něj starala moc hezky, ale její možnosti byly omezené. Já jsem jí pomáhal tím, že jsem platil nájem, protože kvůli péči o syna neměla možnost tolik pracovat. Po čase však maminka na péči nestačila a dítě přenechala babičce, která žije daleko od nadace.
Jiné prostředí a vzorná péče babičky však chlapci prospívá, začal se dokonce zlepšovat. Pořídili jsme mu invalidní vozík, aby mohl opustit lůžko, kde trávil veškerý čas. Díky vozíku alespoň trochu poznává svět kolem sebe. Do babiččina domu jsme také zavedli elektřinu, kterou dosud neznala.
Jak byste motivoval firmy, aby se zapojily do charitativních akcí a pomáhaly?
Je důležité sledovat, co konkrétní organizace dělají a jak fungují. Transparentnost a doba fungování organizace jsou klíčové. Mnoho nadací a fondů začíná nadšeně, ale rychle končí, pokud se o ně lidé přestanou zajímat. Měli jsme například zkušenost s adopcí na dálku, kdy kamarád adoptoval holčičku v Senegalu, ale když ji jel navštívit, zjistil, že holčička neexistuje.
Je důležité se informovat, jak organizace funguje, jaké má výsledky a jakou má reputaci. Pokud se firma rozhodne pomáhat, měla by si ověřit, kam její peníze skutečně jdou. Sledujte, jaké informace a aktuality organizace zveřejňuje na sociálních sítích a na webu, a podle toho se rozhodněte.
Jaké jsou vaše další zkušenosti s charitativními akcemi, například v České republice nebo jiných zemích?
Kromě Afriky se snažíme pomáhat i v případě katastrof, jako byla uprchlická krize na začátku války na Ukrajině. Pomáhali jsme například na polsko-ukrajinské hranici ve spolupráci s vojáky. Podobně jsme reagovali na přírodní katastrofy, jako bylo tornádo v Česku.
A kdyby firma chtěla podpořit vaši činnost, jak na to?
Podpořit nás můžete kdykoliv. Na webových stránkách najdete odkazy na transparentní účet (2601740927 / 2010), články z akcí a vzory darovacích smluv. Všechny potřebné informace jsou k dispozici. Většina peněz, které nám lidé pošlou, zůstává na účtu a používáme je podle potřeby, i když třeba od přispění do využití uplyne delší čas. Pokud někdo pošle peníze v lednu, ale já pojedu do Afriky až v listopadu, peníze na účtu zůstanou a využijeme je až na místě. Vzhledem k tomu, že pravidelně vyhlašujeme sbírky na konkrétní projekty, doporučuji sledovat naše aktuality a zapojit se do sbírek, které jsou aktuálně vyhlášené.
Máte nějaké další plány na spolupráci se společností ASIANA?
O plánech na příští rok zatím jednáme. Zvažovali jsme například pokračování ve spolupráci podobné té, kterou jsme realizovali v Horní Plané. Uvažujeme i o dalších akcích, například pro dětské domovy nebo podobné instituce, kde bychom mohli pokračovat. Je to v rámci interní diskuze a plánování, ale určitě chceme spolupráci s ASIANOU dál rozvíjet.
A jaké máte celkové plány s nadací? Zvažujete třeba podporu i v jiných zemích?
Přijde mi přínosnější soustředit se na jedno místo a dělat to pořádně. Je důležité se zaměřit na konkrétní lokalitu, kterou už trochu znám a mám přehled o tom, co je potřeba udělat. Pokud bych stále přecházel z jednoho místa na druhé, mohlo by to skončit tím, že bych dělal jen drobné zásahy, které nemají dlouhodobý dopad. Samozřejmě, nikdy neříkej nikdy – možná se někdy pustíme i do projektů v jiných zemích, ale v současnosti bych rád pokračoval v práci, kterou už mám rozjetou, a dál ji rozvíjel.
Hodnocení očima experta
Hodnocení: 5 / 5 
 Pavla Pulchart Business Development Manager, ASIANA Group | S Matějem a nadací TEMBO spolupracujeme dlouhodobě při jeho pravidelných cestách do Afriky. Díky jeho sociálním sítím jsme zjistili, co vlastně Matěj dělá a jak dobře to dělá.
Matěj je pro mě zárukou dobře odvedené práce kdekoli, kde je to zapotřebí. Pomáhat je jeho posláním a smyslem života. Díky znalosti africké mentality umí získané prostředky správně nasměrovat, což šetří peníze naše i našich klientů. CSR aktivity ve spolupráci s Matějem jsou kvalitativně i lidsky na velmi vysoké úrovni. |
Matěj Břeský se narodil v létě 1988 v Jičíně a vyrůstal v Jilemnici, kde navštěvoval základní školu a sportovní gymnázium. Jeho touha pomáhat lidem ho vedla k vystudování oboru zdravotnický záchranář. V průběhu studia začal cestovat, přičemž jeho první delší cesty vedly do USA, Indie a Srí Lanky. Po ukončení studia pracoval pro soukromou a následně státní záchrannou službu, kde se specializoval na zdravotní repatriace, což mu umožnilo cestovat a poskytovat zdravotní péči pacientům po celém světě.
Jeho cesta do Tanzánie začala během dálkové rally z Almérie do Dakaru, kdy se zamiloval do Afriky. V roce 2018 navštívil poprvé Tanzánii a při návštěvě mateřské školky v národním parku Ruaha vznikla myšlenka založit Nadační fond TEMBO. O rok později se zapojil do práce v nadaci Destiny v Arushi, kde se setkal s dětmi s dětskou mozkovou obrnou a autismem. To vedlo k založení vlastního nadačního fondu a rozhodnutí věnovat se podpoře dětí v Tanzánii, které čelí mnohem menším možnostem než jejich vrstevníci v Čechách.
