Jak jste se vy sama dostala k podnikání?
Velmi ráda se podělím o některé zkušenosti, které mám za posledních desetiletí. Vzpomínám si, že zhruba před 30 lety mělo slovo podnikatel hanlivý přídech. Postupem času, a zásluhou pracovitých, spolehlivých a vytrvalých podnikatelů, se už za toto oslovení nestydíme. S manželem jsme se pustili do podnikání, kterému jsme tehdy říkali samostatná výdělečná činnost. Byli jsme zkrátka závislí sami na sobě a záleželo jen na tom, co děláme. Pustili jsme se do toho hned na začátku těch let, kdy to bylo možné a se zkušeností, kterou jsme měli z cestování, pobytem a prací v zahraničí. Našimi prvními klienty byli právě podnikatelé, které jsme uváděli do asijského prostředí a pomáhali se jim v něm orientovat. To byly naše začátky.
Široká veřejnost zná především váš projekt Letuška.cz, který kombinuje technologie s cestováním. Kde byl původní impuls k jeho založení a jakým způsobem Letuška vůbec vznikla?
V prvé řadě Letušku přinesla internetová doba. Na začátku tisíciletí nás start 21. století vyzvala k tomu, abychom něco udělali s nástroji pro cestování, a vznikla tak Letuška. Byl to první funkční portál v České republice, přes který lidé mohli rezervovat a vystavovat letenky. S nadsázkou, která ovšem není daleko od pravdy, říkám, že jsme naučili Čechy cestovat a také nakupovat letenky po internetu.
Rozhovor Šárky Litvinové s Michalem Kankrlíkem
Prvotním impulsem pro vznik společnosti ASIANA byly korporátní služby, což je jednou její hlavní službou dodnes. Co je přidaná hodnota vaší společnosti a v čem pomáháte firmám?
Jedna část našich klientů jsou tzv. smluvní klienti a jsou to nejen ty velké korporace, ale i firmy nejrůznějších velikostí a státní instituce. Druhou částí, která je vidět na veřejnosti, jsou klienti Letušky, což jsou vesměs koncoví klienti. I korporacím a firmám zprostředkováváme možnost zajišťovat si služby online.
Vy jste firmu založila společně s manželem, v současné době působí ve vedení společnosti váš syn. Co je v rodinné firmě jednodušší a co je naopak složitější?
Já patřím mezi ty, kteří si nemohou fungování rodinné firmy vynachválit. Samozřejmě to klade větší nároky na jednotlivé členy rodiny, protože jsou „nuceni” podávat větší výkon než všichni ostatní. Ale pokud je za rodinnou firmou i fungující rodina, tak si myslím, že je to ideální spojení.
Před tímto rozhovorem mě zaujala jedna myšlenka vašeho zaměstnance. A to, že atmosféra společnosti ASIANA stále připomíná startup. Jste rodinná firma přinášející moderní technologie, a tak mají zaměstnanci pocit, že firma je stále mladá a živá. Co pomáhá vytvářet takto dobrou motivační atmosféru?
Rodinná firma nemusí být konzervativní firmou. V tomto jsme skutečně velmi progresivní a je to i díky kolektivu, který jsme kolem sebe vytvořili nejen z rodinných příslušníků. Je to i různými výzvami, které si před sebe stavíme. Tzn. být neustálými průkopníky nových technologických procesů.
Když se ohlédnete zpět, jaké největší nástrahy jste s manželem zažili při budování firmy? Co byste udělali z dnešního pohledu jinak a naopak, co vám pomohlo dostat se dál?
Nepatřím mezi ty, kteří zkoumají, co se stalo špatně, ani se nezabývám nástrahami a špatnými zkušenostmi z minulosti. Ty většinou velmi rychle zapomínám a snažíme se vždy z každé situace dostat to maximum dobrého.
Můžete jmenovat konkrétní situaci nebo případovou studii od klienta, která vám v podnikání nejvíce pomohla?
Určitě je to zkušenost, kterou získáváme z prací s velkými korporacemi a velkými firmami, jejichž potřeby jsou jiné, protože se musíme přizpůsobovat jejich vnitřnímu korporátnímu nastavení. V tomto případě určitě získáváme taková poučení, která v rodinné firmě, jež se vyvíjela na zelené louce, samozřejmě nejsou a chybějí.
Jakým způsobem zvažujete kvalifikační předpoklady potenciálních zaměstnanců a výběr nových lidí?
Naše firma rostla organicky. Za ta léta narůstala s tím, jak jsme potřebovali rozšiřovat náš tým. Ale naší velkou předností je to, že u nás lidé zůstávají. Máme absolutně stabilní tým, takže i ti kolegové, kteří k nám nastoupili před 27 lety, tak jsou tady stále. Co se týče zaměření, tak se domnívám, že každý, kdo pracuje v nějakém týmu a ve firmě z jakéhokoliv odvětví, musí mít určité dovednosti a potřebné znalosti. Velmi důležitá je ale schopnost komunikace uvnitř firmy a vzájemná empatie. Absolutně nejdůležitější je vzájemná důvěra.
Když byste si měla vybrat „ideálního manažera", jaké předpoklady by měl splňovat?
To bych také chtěla vědět (smích). Nepochybně schopnost naslouchat, samozřejmostí je schopnost řízení, vedení projektů a cílů, ale rozhodně umět komunikovat s lidmi kolem sebe.
Zmínila jste se o hodnotě důvěry. Jak ji můžeme vybudovat? Je to těžší v rodinné firmě?
Tak jako v každé jiné firmě a tak jako v rodině. Žít a pracovat v pravdě. To znamená nepřetvářet se a vše dělat s nasazením a s pravdivostí.
Někdy zasáhnout do chodu firmy i externí vlivy. Například pandemie koronaviru zahýbala i s velkými společnostmi a institucemi. Jak jste se vy vypořádali s touto situací?
Naše firma působící v cestovním ruchu samozřejmě byla zasažena dlouhodobě. Ale ani na okamžik jsem nepochybovala o tom, že se situace časem změní, že to musí skončit, a také jsem nepochybovala o tom, že to jako tým zvládneme.
Kdybyste stála dnes na prahu své kariéry a po škole se rozhodovala, co dělat dál, co byste si vybrala?
Upřímně o takových věcech neuvažuji, protože to je to „kdyby”. Já jsem vystudovala orientalistiku a indologii a vůbec toho nelituji a jsem za to vděčná. A stále mě provází poznání, takže bych si vybrala to, co mi život nabídne.
Co vás motivuje chodit každý den do práce?
Máte pravdu, že chodím do práce opravdu každý den a motivuje mě to, že mám kolem sebe perfektní a profesionální tým lidí. A nejsou to jen rodinní příslušníci, ale zejména kolegové a na to spoléhám. To je to, co mě při té práci drží.
Velkým tématem, které firmy řeší, je otázka následnictví. Jakým způsobem u vás probíhá tento proces?
Naprosto organicky. Předně vůbec nelpím na firmě ani na podnikání. Vždy jsem říkala a říkám to stále, že to, co děláme nás živí a naplňuje. A tím pádem nemáme ani žádné obavy o budoucnost.
Co cítíte, že děláte opravdu dobře a kde jsou vaše případné rezervy? Existují oblasti, ve kterých se chcete ještě zlepšovat z pohledu vedení firmy?
Chtěla bych se každé ráno donutit k rozcvičce, to je určitě věc, kterou dělám špatně. A to, co bychom měli dělat v rámci firmy, nechávám na lidech kolem sebe, protože se na ně mohu maximálně spolehnout.
Vaše firma vznikala organicky a mnoho věcí děláte dle vašich slov intuitivně a pocitově. Jakým způsobem přistupujete ke standardním procesům, jakým je například rozvoj vašich zaměstnanců?
Všichni v naší firmě se musí učit, každý na své pozici podle svých schopností a dovedností. To také od všech vyžadujeme. Stále se zdokonalujeme a učíme i u našich partnerů, zákazníků.
Od zakladatelů firem se vždy očekává určitá vize či vhled. Jak vidíte budoucnost ve spojení cestování a technologií?
Pandemie, která snad doznívá, nás přesvědčila, že bychom vidět do budoucnosti příliš neměli. A měli bychom být připraveni na všechno, co nás potká. Co se vizí týče, tak ty už opravdu nechávám na těch, kteří jsou kolem mě.