Kombinovaná metoda odbornosti a sociálních dovedností je nějaká novinka nebo je to zaběhlou praxí vzdělávacích společností?
Novinka to určitě není. Dlouhodobé vzdělávací programy obvykle mají výuku odborných a sociálních dovedností. Ale nemyslím si, respektive nevím o tom, že by vzdělávací organizace v takové podobě kurzy nabízely. Každopádně tento systém vzdělávání dospělých má řadu výhod, které ještě zmíním a snažíme se jej proto uplatnit u všech kurzů, kde je to vhodné.
Jak jste k této metodě výuky dospěli?
Povím Vám příběh ze své vlastní zkušenosti. Vystudovala jsem chemický obor na Vysoké škole chemicko-technologické, odkud jsem plynule navázala odbornou praxí v laboratoři. Poté, co jsem se po mateřské dovolené opět vracela do práce (nyní už na pozici vedoucí laboratoře), jsem neměla problém se rychle zorientovat v odborných činnostech. Přeci jen jsem je vystudovala a už jsem měla nějaké předchozí odborné zkušenosti. Problém však byl jinde. Neměla jsem žádné praktické ani teoretické zkušenosti s vedením. Měla jsem dobrý základ v odborných znalostech, ale nebyla jsem ze studií připravena na vedení a řízení pracovníků. Jen těch chyb, co jsem udělala. Vlastně jsem se na nich učila. Mnohem později, kdy jsem měla možnost účastnit se kurzů „soft“ dovedností jsem si uvědomila, jak moc jsem je tehdy potřebovala a ocenila bych je. Jako vedoucí jsem už nepracovala pouze s přístroji, ale také s lidmi. No a co člověk, to jiná individualita.
Tyto zkušenosti má tisíce odborníků, ze kterých se stali vedoucí pracovníci - navíc prakticky přes noc. Právě tyto zkušenosti mě vedly k tomu, abych je později aplikovala i v rámci vzdělávacích kurzů naší společnosti.
A co škola? Ta svým studentům/budoucím absolventům základy sociálních dovedností vedle odbornosti neposkytne?
Trochu se to zlepšilo, ale myslím, že ne dostatečně. Často sociální dovednosti začínají a končí u prezentačních dovedností. Čest výjimkám. Hlubší rozvoj týmové práce nebo vedení skupiny lidí pak často chybí úplně a rozvíjena je spíše individualita. Problém je, že osvojení si sociálních dovedností trvá déle a jestliže ani v praxi není dále rozvíjen, pak bývá často pozdě. Mnohdy vedoucí pracovníci odchází a hledají práci jinde. Pozitivně proto kvituji snahu současných studentů chodit sami ze své vlastní vůle na naše kurzy a rozvíjet se. V budoucnu to ocení nejen oni…
U jakých typů kurzů je kombinace „měkkých“ a „tvrdých“ dovedností přínosná?
Budu mluvit o našich kurzech, ale lze to obecně použít. Jak už jsem naznačila, jedná se především o kurzy pro odborníky, kteří však mají ve své náplni práce také vedení a řízení lidí. Obecně jsou u nás vodítkem ty kurzy, které mají v názvu slova jako manažer, vedoucí nebo auditor a podobně.
Každopádně i u profesí, které nemají primárně ve své kompetenci podřízené zaměstnance a řídí pracovníky „metodicky“, je tento styl výuky více než vhodný (například ekolog nebo metrolog). Musí totiž pracovníky motivovat svým přístupem, odbornou pomocí a být jim příkladem. To se sice pěkně říká, ale v praxi bývá nejnáročnější.
Zmínila jste, že tato kombinace „měkkých“ a „tvrdých“ dovedností má řadu výhod. Můžete některé uvést?
Tak v prvé řadě je zde možnost, aby sociální dovednosti získali odborníci ve střední linii řízení a pracovali s problémy, které jsou obvyklé na jejich pracovišti. Sociální dovednosti zahrnují například schopnost komunikovat s lidmi nebo spolupracovat s druhými. Obecně je toto vzdělávání poskytováno spíše vyšším a top manažerům. Důležitá je také skutečnost, že se učí tyto dovednosti v rámci témat, které se týkají jejich odbornosti. Kurzy pro střední management totiž nejsou většinou postaveny tak, aby naučili účastníky kromě odbornosti také například jak zapojit a motivovat pracovníky. Přitom jde vlastně o takový „kurz přežití“ pro odborné pracovníky, kteří jsou pak schopni efektivněji vyjednávat a předávat informace v rámci vlastního řízení. Je nesmírně důležité naučit se tyto dovednosti používat a hlavně hodně rychle po nástupu do vedoucí funkce, nejlépe samozřejmě ještě před nástupem.
Pokud totiž existuje tým, kde si pracovníci neumí správně předávat znalosti, je sice skvělé, že máte ve skupině výborné odborníky ve své profesi, ale může se zde objevit velká frustrace z práce u těch, kteří se do týmu neumí zapojit a neumí sdílet informace.
Výhodou také je, že když jdete nebo jste vysláni na kurz „měkkých dovedností“, většinou se zde potkáte s řadou profesionálů, kteří však nepřicházejí ze stejných oborů či profesí. Kurz tedy musí být v určitém směru zobecněním předkládaných informací. U našich kurzů je naopak možné se zaměřit více na konkrétní oblasti zájmu a řešit situace, se kterými se účastníci reálně setkávají, neboť se na kurzu potkají se skupinou posluchačů obdobného zaměření.
Navíc odborné znalosti, pokud pomineme nutnost aktualizovat informace dle nově vydaných předpisů, jsou za čas vyčerpané. Pokud vhodně kombinujete odborné téma a nácvik určité sociální dovednosti, může si účastník přinést z kurzu něco navíc, ačkoliv si původně přišel „jen“ osvěžit odbornost.
Jak takový kombinovaný kurz probíhá?
Kurz kombinující „měkké“ a „tvrdé“ dovednosti je postaven například jako dvoudenní kurz. Jako vzor bych uvedla naše kurzy Vedoucí a manažer kvality laboratoře. První den se účastníci odborně vzdělávají a druhý den mají odpovídající téma nácviku „měkkých“ dovedností. Klidně může být zaměřené na komunikaci, asertivitu či schopnost zvládat manipulativní chování, s nímž se ve své praxi mohou setkat. Důležitá je skupina účastníků, kteří mají obdobné odborné problémy. A neméně důležitá je i vyváženost obou oblastí. Nácvik „měkkých“ dovedností není jen krátkou vsuvkou na oživení.
Má každá z obou výukových částí svého vlastního lektora nebo se jeden lektor věnuje „měkkým“ i „tvrdým“ dovednostem zároveň?
Jsou to dvě odbornosti, proto máme dva lektory. Jeden se věnuje odborným znalostem a druhý rozvoji sociálních dovedností v rámci konkrétní praxe. Opět je zde výhoda, že i naši lektoři „měkkých“ dovedností jsou za dobu, po kterou s námi spolupracují, již „nasáklí“ také odborným povědomím, tudíž mohou být skutečně věcní a nabízet reálně využitelné podklady pro individuální praxi.
Domníváte se, že je skutečně možné pro účastníka, obsáhnout objem informací z obou zaměření při současném zachování návaznosti a konzistence lekce?
Já se domnívám, že určitě ano. Pro účastníky je střídání problematiky přínosem. Jsou jim nabídnuty různé úhly pohledu na stejné téma. Díky tomu jsou schopni informace nejen lépe aplikovat v praxi, ale také například naučit se, jak zapojit ostatní.
Potřeba dalšího vzdělávání je pro zaměstnance důležitá, nicméně může být mnohdy špatně obhajitelná, navíc pokud se jedná o sociální dovednosti. Poradíte, jak by měli zaměstnanci v takové situaci argumentovat?
Problémem je, že spousta odborníků si neumí říci, že potřebuje pomoci. Pokud se to ale naučí, stačí pár jednoduchých argumentů: „Dostal jsem úkol, hledal jsem více informací, které mi však nestačí. Potřebuji se dále vzdělávat a našel jsem si k tomu dobrý kurz, od něhož mám tato očekávání…“
Důležitá je stručnost a jasná provázanost na konkrétní úkol, který má pracovník řešit. Jakékoliv zdlouhavé objasňování potřeby je zbytečné. Bez konkrétního přínosu nemá ani pro firmu smysl zaměstnance posílat na kurz.
Pro firmu je pak důležité podporovat zaměstnance v komunikativnosti, aby se naučili požádat o ty vzdělávací aktivity, které potřebují. Občas se stává, že firma přihlásí pracovníka na nevhodný kurz v domnění, že tím zlepší jeho dovednosti. A on by přitom potřeboval něco úplně jiného.
Na závěr mi prosím řekněte, jaké plánujete novinky?
Do budoucna plánujeme nabídnout více kurzů pro lidi, kteří se chtějí sami rozvíjet a nečekat na strýčka Příhodu.
Velkou novinkou, která vychází ze zmíněné seberealizace a rozvoje, je oblast interiérového designu. Kurzy jsou zaměřené jak na vybavení vlastní domácnosti - bytu či domu, tak nově také na pracovní prostředí - jako jsou kanceláře nebo recepce. Smyslem této nabídky je dát firmám jednak příležitost ocenit zaměstnance také jinou formou bonusů než je obvyklé, ale také nadchnout pracovníky pro zlepšení firemní kultury a pracovního prostředí.
Mnoho firem často investuje zejména do prostor, se kterými se setkává zákazník – recepce, jednací místnost, apod. Pracovníci společnosti potřebují kolem sebe také příjemné a kulturní prostředí. Ne každý se dokáže úplně oprostit od vlivu okolí. Zejména pro kreativní práci je inspirativní prostředí významným faktorem. Kurz sice ze zaměstnanců neudělá profesionálního architekta nebo designéra, ale naučí je přemýšlet o pracovním prostoru. Často je to jen o drobných vychytávkách, které najednou učiní práci mnohem příjemnější. Také se naučí vyjádřit svoji představu a potřebu architektovi, který může maximálně uzpůsobit prostor tomu, co jim bude vyhovovat pro práci. Mohou se naučit spoluutvářet s kolegy účelné a vhodné pracovní prostředí.
Ohledně kurzu interiérového designu připravujeme na léto reportážní článek, který si na HR News budete moci přečíst. Kurzy jsou vedeny mladými nadšenými architekty a účastníci díky němu získají komplexní přehled o filozofii budování interiéru. Je tedy nač se těšit!
Více o našich kurzech a aktuálních termínech se dozvíte na našich stránkách.
Doplňující otázky:
Oblíbený autor, kniha: Betty MacDonaldová, Co život dal a vzal
Oblíbená hudba (nebo skupina, zpěvák/zpěvačka): Elán
Oblíbená činnost: četba knih, cestování
Kam byste se chtěla podívat: Na české archeologické vykopávky v Egyptě, ideálně s některým z našich egyptologů.
Na co se těšíte: profesně – na naše nové kurzy praktického designu, soukromě – na kurz řeckého tance
Čeho se bojíte: Není to ani tak čeho, jako spíše o koho. Ženy to tak prostě mají. Bojíme se o děti, rodiče, blízké…
Váš největší pracovní úspěch: Každý den přichází nějaký pracovní úspěch, ale i neúspěch. Vzhledem k profesnímu zaměření pociťuji úspěch vždy, když někomu pomůžeme dosáhnout firemních nebo osobních cílů.
Vaše motto: …žít a nechat žít.
Oblíbený nápoj: voda, z alkoholických nápojů bílé víno
Oblíbená rozhlasová stanice: Rádio Vysočina
Oblíbený film: Magická posedlost (Sandra Bullock, Nicole Kidman)
Oblíbené místo: nejsem vázaná na místo, ale na lidi – takže všude tam, kde je má rodina, kolegové a přátelé.
Oblíbené periodikum: jakékoliv zaměřené na zajímavosti, poznávání a cestování
Oblíbený server: www.systemy-jakosti.cz
Kým nebo čím byste chtěla být v příštím životě: Člověkem. Je jedno kým, pokud by se mi podařilo alespoň malinko zlepšit svět kolem nás.
Alena Fischerová vystudovala inženýrský titul na Vysoké škole chemicko-technologické, odkud po studiích nastoupila do chemické laboratoře. Díky této zkušenosti měla možnost poznat silnou potřebu trhu po specifických znalostech pro manažery kvality a vedoucí akreditovaných laboratoří. Tyto kurzy tvoří již 14 let základ vzdělávacích programů společnosti Systémy jakosti s.r.o., kterou založila, je zde ředitelkou a pro některé kurzy odbornou lektorkou. Ve volném čase ráda čte dobrodružnou nebo fantasy literaturu a cestuje. Její oblíbenou zemí je Turecko a jeho památky.