Přehrát podcast
Známe se už přes 20 let, možná dokonce čtvrt století, takže si určitě budeme tykat. Dnes si popovídáme o tvé srdeční záležitosti – historii, vzniku a současnosti Strnadovského mlýna. Jak ses vlastně stal mlynářem právě tady? A nejen mlynářem, ale i člověkem, který zvládá provoz ubytování pro desítky hostů, pořádání svateb, firemních akcí, a dokonce i programů pro děti?
Historie Strnadovského mlýna sahá až do roku 2001. Místo mě okouzlilo svou atmosférou – je to samota u potoka nedaleko Sedlčan, blízko lyžařského areálu Monínec. Mám to tam jen 10 minut, vlastně na dohled. Jak se to stalo? Prostřednictvím nějakého spletitého osudu jsem se stal jeho šťastným majitelem. Mlýn neustále zvelebuji, provozuji a přizpůsobuji tak, aby sloužil veřejnosti a lidem přinášel radost. Není to jednoduchá cesta, ale stále jdeme dál a snažíme se tvořit něco hezkého.
Možná bys mohl našim posluchačům přiblížit, co vlastně Strnadovský mlýn je. Já jsem ho nazval resortem, ale to není úplně přesné. Jak bys tedy Strnadovský mlýn popsal ty?
Strnadovský mlýn je pojmenován podle bývalého majitele, který tam byl mlynářem. Historie budovy sahá až do 16. století, kdy o něm píší kroniky a historické knihy. Ještě před tím, v 11. století, zde byla založena vesnice Vršovice rodem Vršovců. Mimochodem, stejně jako pražské Vršovice, tak i ty sedlčanské byly založeny tímto rodem.
My jsme zde na samotě u potoka, kde nás nic neruší, takže máme klid pro jakýkoliv druh vyžití. Novodobá historie Strnadovského mlýna začíná v roce 2001, kdy jsem začal mlýn zvelebovat a postupně jsme vybudovali rekreační areál. Dnes je z toho penzion Strnadovský mlýn, kde kromě ubytování a stravování v restauraci pořádáme svatby, školení, teambuildingy, školy v přírodě a samozřejmě i individuální rekreaci.
Strnadovský mlýn není pouze mlýn, je to poměrně zajímavé místo, nejen pro ubytování a výlety, ale i z pohledu toho, že tam nežiješ sám. Kromě spolupracovníků je tam i velké množství zvířat. Můžeš našim posluchačům říci, k čemu tam tato zvířata máte?
Chováme poměrně velké množství ovcí. Máme dvě plemena – ovce vřesové a ovce safolk, přičemž těch ovcí je zhruba sto. K tomu máme i koně, jak velké, tak malé minihorses. Máme i další zvířata, která na farmu patří. Spíše však slouží pro potěšení hostů, jako jsou kočky, morčata, králíci, prasátka a podobně. Ovečky a prasátka jsou také určena jako potrava při akcích a grilování.
Máte v areálu nějaké zařízení pro sportovní využití?
V areálu máme například běžecké hřiště. Dále je pro děti k dispozici velká zemní trampolína, což je v tomto kraji skutečně rarita. Samozřejmě máme také prolézačky, houpačky a podobně. V areálu je rybník, ve kterém se dá koupat, a u něj je finská sauna s možností skoku do rybníka.
Pamatuji si, jak jsem se kolem roku 2001 poprvé jel podívat do areálu Strnadovského mlýna. Tehdy jsi koupil bývalý rekreační areál, který kdysi patřil společnosti Safina, a mluvil jsi o svých plánech. Upřímně, tenkrát jsem si říkal, že to bude hodně náročné. Co tě tehdy vedlo k tomu, pustit se do tak ambiciózního projektu? Jak ten nápad vlastně vznikl?
Máš pravdu, ta původní představa se postupně měnila ve skutečnost, i když to chvíli trvalo. Občas člověk ani nevěří, že se něco takového podaří zrealizovat. Dnes už ale na našich stromech vyrostly domečky – tedy domečky v korunách stromů. Jeden z nich, který jsme pojmenovali Křemílek, je u hostů opravdu oblíbený. Lidé ho milují pro tu jedinečnost a zážitek.
Kromě toho jsme vytvořili i domečky nazývané tree jäger. Ty vypadají jako malé soudky a jsou umístěné pod korunami stromů. Jsou to takové originální doplňky, které pobyt ve mlýně ještě víc zpestřují. Vždycky se snažím vymyslet něco zajímavého, co by návštěvníky oslovilo. Když narazím na nějaký dobrý nápad, rád ho dotáhnu do konce.
Na Krčínově cyklostezce, která vede ze Sedlčan do Prčice a napojuje se na Greenways, jsme zřídili samoobslužné stanoviště s pivem a limonádou. Cyklisté, kteří kolem projíždějí, si tak mohou kdykoli zastavit a sami natočit, co zrovna chtějí – ať už osvěžující limonádu, nebo pivo. Je to taková drobnost, ale lidé to oceňují.
Kdy je u vás nejrušněji? Je hlavní sezóna v létě, nebo nabízíte ubytování po celý rok? Zmínil jsi Monínec, který většina lidí spojuje především se zimní lyžařskou sezónou, ale také s letní cyklistikou. Jak to máte nastavené u vás – jak funguje provoz během roku?
Naše hlavní sezóna je v létě, kdy od dubna až do konce září, případně října, máme většinou plné víkendy a během prázdnin bývají obsazené i všední dny. Letní víkendy patří především svatbám a větším akcím, na které se sjíždí 50 až 150 hostů. Ve všední dny pak nabízíme prostor pro běžnou rekreaci, ale i firemní školení, teambuildingy a další akce, které firmy potřebují.
Co všechno mohou návštěvníci objevit v okolí? Pamatuji si, že jsme společně navštívili Zubří farmu. Mluvil jsi o tom, že jsme v oblasti, kterou nazýváš českou Sibiří – je to tak? Co všechno si mohou lidé v této krásné části Čech užít?
Nacházíme se v poměrně novém, ale velmi zajímavém regionu, který se jmenuje Toulava. Mnoho lidí o něm ještě neví, ale Toulava je rozsáhlá oblast, která sahá od Povltaví až po Táborsko. Pokud se podíváte na mapu, zjistíte, že má tvar srdce, a právě proto se jí říká „krajina srdce“. Toulava leží ve středních Čechách, těsně před Táborskem, které už patří do jižních Čech. Tento region zahrnuje tři okresy – Příbramsko, Benešovsko a Táborsko.
Zmínil jsi, že pořádáte akce pro 150 lidí. Kolik lidí se u vás může pohodlně ubytovat?
Díky našim unikátním domečkům a chatičkám v korunách stromů může celková kapacita ubytování dosáhnout až 82 lůžek, pokud využijeme všechny možnosti. Nabízíme také možnost stanování nebo přijímáme hosty s karavany, které mohou připojit na elektřinu, což zvyšuje kapacitu nad rámec samotných lůžek. Komfortní ubytování ve vnitřních prostorách, podobně jako v penzionu, je určeno pro přibližně 40 osob. Pokud však přidáme přistýlky a využijeme všechny možnosti, maximální kapacita se může téměř zdvojnásobit.
Zleva: Tomáš Kocman, Strnadovský mlýn, Michal Kankrlík, IVITERA
Kromě akcí pro veřejnost pořádáte i firemní akce. Proč by měly firmy pořádat akce právě u vás?
V zimě, na podzim a na jaře, kdy je méně dovolených, máme k dispozici více volného prostoru a můžeme nabídnout naše kapacity pro školení. Máme dlouholeté zkušenosti a veškerou potřebnou techniku, jako projektory a flipcharty. Náš krásný sál, který pojme až 50 lidí, se nachází v nejstarší budově areálu, mlýně, a je ideální pro školení i společenské akce. Pokud by akce zahrnovala ubytování, nabízíme kapacitu pro 40 hostů, o které se postaráme s maximálním komfortem.
Pamatuješ si nějaké zajímavé události nebo hosty, kteří vás navštívili? Co všechno se u vás ve mlýně událo?
Rád vzpomínám na některé známé osobnosti, které nás navštívily. Jednou z nich byl Karel Gott, což mě velmi potěšilo. Kromě něj přišlo mnoho dalších osobností z hudebního světa. Mnozí využili náš sál, který je skvělý pro koncerty a hudební vystoupení, díky vynikající akustice. Máme zde také klavír, který má svou vlastní historii. Cestoval z Plzně až na Strnadovský mlýn a během své cesty rozzvučel obchodní centrum v plzeňské Plaze.
Máš jednu unikátní zajímavost, kterou jen tak někde nenajdeme – Francisovu turbínu, která je stále funkční. Můžeš nám přiblížit, jak vlastně toto zařízení funguje?
Francisova turbína je jednou z technických zajímavostí mlýna. Byla zprovozněna v roce 1946 a funguje tak, že voda z rybníka je přiváděna rourou k turbíně. Ta je plně viditelná, což ji činí atraktivní pro návštěvníky při prohlídkách. I když její výkon je malý – stačila by na provoz rodinného domu – turbína dnes neběží neustále, protože voda neprotéká pořád. Je to však historický artefakt, který stále uchovává svůj technický význam. K tomu máme také rámovou pilu, která je ještě starší a plánujeme ji připojit k turbíně jako zajímavý doplněk.
Co mě v areálu mlýna zaujalo, je především program pro rodiče s dětmi. Je totiž fascinující, že mnoho dětí, které žijí ve velkých městech, nemá vůbec šanci se fyzicky dostat ke zvířatům, která bývala dříve běžnou součástí venkova. Jak to funguje u vás v areálu? Jak vypadá například víkendový pobyt rodičů s dětmi nebo i jednodenní výlety?
Osobně mě překvapuje, že existují děti, které nemají příležitost setkat se se zvířaty, protože pro mě je to každodenní součást života. Když k nám přijedou rodiny s dětmi, umožníme jim pobýt mezi zvířaty. Nejkrásnější to bývá na jaře, když ovečky rodí jehňata, což je ideální v dubnu a květnu. Kromě nich máme i další zvířata, jako morčata a králíky, nebo zvířata pasoucí se v létě. Děti mohou také pomáhat s čištěním koní. Každý návštěvník si může vybrat, co chce zažít – někteří mají zvířata strach, jiní se chtějí aktivně zapojit. Nabízíme také programy pro školy, kde děti poznávají život na farmě, starost o zvířata a účastní se aktivit, jako je nahánění oveček nebo ošetřování zvířat. Programy přizpůsobujeme věku dětí a většina z nich je nadšená.
Jak u vás vypadá oslava konce roku?
Oslavy konce roku se vždy přizpůsobujeme podle toho, kdo u nás stráví Silvestra. Dříve jsme pořádali ohňostroje, zábavy a koncerty, ale dnes se zaměřujeme spíše na klidnější formu oslav. Záleží na tom, jaká skupina k nám přijede – jestli jde o partu lidí, nebo jednotlivce. V současnosti klademe důraz spíše na relaxaci a pohodu než na hlučnou hudbu a divoké oslavy.
Mlýn by měl mít přinejmenším vodníka. Máte u vás nějaká strašidla?
Strašidel je tam určitě vícero. Občas se tam prochází starý mlynář, který splachuje na záchodě a podobně, takže v noci občas uslyšíte spláchnutí nebo zavrzání. To se občas stává. Zatím jsem tam ale nikoho vysloveně nepotkal. Lidé ale říkají, že se tam něco děje.
Než ses stal majitelem areálu Strnadovský mlýn, pracoval jsi v oblasti profesního vzdělávání a personální inzerce, je to pravda?
Historie je vlastně ještě pestřejší. Začínal jsem v personálním managementu, konkrétně v personální agentuře, kterou jsme založili krátce po revoluci. Postupně jsme se zaměřili na personální inzerce a pořádání workshopů a seminářů. Pak jsem koupil mlýn a naše aktivity se začaly přesouvat více k outdoorovým zážitkům a aktivitám mimo Prahu, tedy daleko od kanceláří. Personální management ustoupil a začali jsme se věnovat venkovským aktivitám spojeným s cestovním ruchem a farmářským životem.
Co bys poradil lidem, kteří se chtějí pustit do kombinace gastronomie, ubytování, firemních akcí a velkých soukromých akcí?
Usmívám se, protože už mnohokrát jsem si říkal, že kdybych měl možnost začít znovu, pravděpodobně bych se do toho nepustil. Tato činnost je velmi náročná, hlavně, pokud jde o zaměstnávání odborného personálu. Pohostinství je obecně složitý obor. Penzion je ještě v pohodě, ale pokud chcete, aby všechno fungovalo správně, musíte propojit gastronomii s ubytováním. Takže pokud se někdo rozhodne začít od nuly, přeji mu hodně štěstí a vytrvalosti. Dříve jsme měli otevřeno každý den bez výjimky, ale teď už to závisí na počasí.
Jsi rodilý Pražák, bydlel jsi na Zbraslavi i v centru, a pak ses rozhodl žít úplně mimo velkoměsto. Jaké to má přínosy a jaké nevýhody?
Pocházím z malého městečka na kraji Prahy, které je dnes už součástí hlavního města. Teď se ale spíše cítím jako vesničan. Výhody života tady vidím hlavně v přírodě – je tu jiná atmosféra, čerstvý vzduch a žádné zácpy. To je pro mě zásadní, celé prostředí je klidnější. Samozřejmě, že občas rád zajedu do Prahy nebo do jiného města, ale pravda je, že za posledních 20 let se koncentrace lidí ve městech výrazně zvýšila. Už se mi ale nelíbí, když každý týden musím projíždět mezi obchodními centry a podobně.
Co si nejvíce pochvalují lidé, kteří u vás nějakou dobu pobývali?
Lidé často zmiňují, jak příroda a klidná krajina působí jako balzám na duši, daleko od městského ruchu. Díky tomu, že neznečišťujeme oblohu světlem, mohou lidé vidět hvězdy. Západy slunce tady vytvářejí nádherné červánky. Tento soulad s přírodou je něco, co naši návštěvníci opravdu oceňují – a já také. Miluji klid a ničím nerušené prostředí, což je pro mě to pravé. A stejné pocity mají i naši hosté.
Kdyby sis měl vybrat jednu věc, proč by měl někdo přijet na Strnadovský mlýn, co by to mělo být?
Určitě bych přijel, protože místo není daleko od Prahy a nabízí pobyt v domcích v korunách stromů, což je pro mnohé zajímavé. I v zimě sem lidé rádi jezdí – zasněžená krajina má své kouzlo, a domky mají topení, takže návštěvníci se nemusí bát zimy. V létě zase mohou snídat na terase a užívat si klid přírody. Kromě toho si mohou užít komfortní ubytování a po pobytu vyrazit na výlet, třeba na Monínec na lyže.
Určitě už máš v plánu nějaké vylepšení nabídky služeb nebo objektů v areálu. Co plánuješ do budoucna?
Plánujeme postupné zvelebování všech ubytovacích kapacit, ale to asi není nejdůležitější. Myslím, že to, co může být zajímavé, je, že naše prostory jsou čím dál častěji využívány na různé semináře, například sportovně duchovní, jako jógové pobyty. Tyto oblasti se začínají dobře naplňovat, takže přizpůsobuji i prostor, který máme, zejména mlýnici, která má své kouzlo a duchovní atmosféru.
Článek neobsahuje doslovný přepis podcastu. Celý rozhovor si můžete poslechnout na HR News nebo Spotify.
