Vaše společnost 1. VOX je na trhu již téměř 30 let. Co vše se na trhu vzdělávání dospělých za tu dobu změnilo?
Došlo k atomizaci trhu. Vzdělávání nyní poskytují i profesní komory, nejrůznější poradenské firmy a nakladatelství. To je samozřejmě v pořádku, zvyšuje to konkurenci – a klienti mají velký výběr.
Dvě programovací období – transfery z ESF. Narušení trhu vzdělávání, kde jsou desítky miliard alokovaných do rozvoje a vzdělávání, jaký je přínos? Vznikl nový business segment – personálně propojené firmy, které pro koncové příjemce získávají dotace, organizují výběrová řízení na dodavatele vzdělávacích služeb, realizují vzdělávací programy a pomáhají příjemcům s projektovým managementem.
Stále roste počet firem v rukou českých vlastníků, kteří do kultivace a stabilizace lidských zdrojů alokují prostředky. V devadesátých letech kulturu celoživotního vzdělávání přinesly do Česka především zahraniční firmy. Dnes již všechny úspěšné firmy chápou průběžné vzdělávání svých zaměstnanců jako klíčovou firemní hodnotu.
V lednu letošního roku jsme oslavili 29 let na českém vzdělávacím trhu. U příležitosti tohoto rozhovoru jsem nahlédla do lektorských karet. Postupně jsme „vyzkoušeli“ spolupráci s téměř 5 000 lektory, trenéry, konzultanty a kouči. V posledních letech již máme téměř stabilní lektorský tým, který čítá cca 400 odborníků. Nároky na ně jsou vysoké, na komerčním trhu totiž uspějí jen ti nejlepší. Za posledních 30 let se oddělilo zrno od plev, což ovšem determinovalo i cenu těchto odborníků.
U produktů hard skills lze kvalitu lektorů identifikovat poměrně rychle, těžší je to u soft skills. Ne každé pozlátko je totiž skutečným zlatem – a pozlatit se může nechat i kdejaký trpaslík. V lektorském CV si hlídám hlavně odbornou praxi a prověřuji si i určitou slušnost. Skutečnou, nikoliv jen předstíranou. A aby kovářova kobyla nechodila jen tak naboso, umožňuji našim lektorům vzdělávání v podobě prakticky orientovaných workshopů, které je seznamují s novými trendy v lektorské práci, novými technologiemi pro výuku ad.
V logu máte slogan „Vzdělávání Otevírá X možností“. Kolika klientům jste za ta léta možnosti otevřeli?
VOX začínal jako klasická garážová firma. Začátkem roku 1993, po přijetí nové daňové soustavy, jsem vytvořila přípravný kurz ke kvalifikační zkoušce u KDP ČR (Daňový profesionál) a postupně jsme v oblasti hard skills rozšiřovali produktovou základnu včetně nově otevřených kurzů soft skills. V posledních letech se ročně zúčastnilo našich prezenčních kurzů 8–12 tisíc účastníků.
U zakázkových kurzů to bylo a je jako na houpačce. Vždy záleželo na tom, jaké vzdělávací projekty se nám podařilo získat, respektive vysoutěžit. Pro vzdělávání firmy je komerčně výhodně realizovat 1–2leté ucelené vzdělávací projekty typu změnové projekty, Leadership akademii, škola mistrů, sales akademie, popřípadě projekty talent managementu. Nedá se to měřit jen na počet účastníko-dnů (AC, DC, zpětné vazby, follow-up…). Odhadem zakázky na míru tvoří cca 40 % celkového obratu VOX.
Patříte k největším vzdělávacím institucím pro dospělé v ČR. Jaký je Váš recept na úspěch v oboru vzdělávání dospělých?
Co nejlepší znalost odborných znalostí a dovedností lektorů, které nasazujeme. Poctivost, schopnost klientovi přiznat, že na danou poptávku nemám v týmu relevantního lektora, kouče, konzultanta. Neustálé sledování trendů a vývoje legislativy s ohledem na budoucí potřeby klientů. Důsledná zpětná vazba, schopnost sebereflexe, flexibilně měnit formy, obsah, lektorské obsazení. Moje osobní angažovanost. Jeden můj vynikající trenér a kouč pro sales pozice mi vždy říká: „Zdeno, ty, kdybys více řídila VOX hlavou než srdcem, tak si ke svému ročnímu obratu můžeš připsat nulu.“ VOX je prostě můj koníček, poslání a naplnění. A samozřejmě nesmím opomenout tým spolupracovníků.
Jak zahýbala Vaší firmou situace kolem koronaviru?
Korona nám neumožnila realizovat prezenční formu výuky. V určitých mezidobích sice ano, ale s velkými restrikcemi. Lektorům ani účastníkům se nechtělo být celý den s rouškami, direktivně rozesazeni jako ve škole…
Dlouho jsem se bránila přejít na online vzdělávání. Přece nelze jen tak překlopit prezenční kurzy do online podoby. Ta má svá specifika. Uvolnila jsem dva pracovníky, kteří se starali o zázemí prezenčních kurzů, a nahradila je pracovníky, kteří zvládnou technickou podporu, postprodukci... Také jsem musela vybavit nahrávací studia – máme jich 5.
Děláme si průzkum u našich klientů, zpracováváme odpovědi od 700 respondentů. Zatím to vypadá tak, že online výuka u hard skills nám zůstane cca ze 30 %. U soft skills tak 20 %, a to především u krátkých formátů v živém vysílání. Za podporu státu a vstřícnost pronajímatele jsme rádi. Pokrylo nám to ale jen 20 % potřebných nákladů.
Původním vzděláním jste ekonomka. Jaká byla Vaše cesta ke vzdělávání dospělých?
Po ukončení VŠE (1979) si mne vybral jeden můj oblíbený profesor na aspiranturu. Po sametové revoluci začal můj manžel podnikat s kamarádem a požádal mne, abych jim vedla účetnictví – prý jsem ekonomka (mj., on také), ale já ještě k tomu mám matematicko-fyzikální gymnázium. Samozřejmě jsem souhlasila a začala jsem navštěvovat různá školení.
Jednou jsem si postěžovala kamarádovi (dlouhá léta mi pak učil na VOX jako významný daňový poradce), že jsem zase byla na školení, které mne nebavilo, lektor si tam něco četl v zákoně… A on mi říká: „Zdendulko, ty si stále stěžuješ, máš spoustu nápadů, jak by se to dalo dělat – tak to začni dělat!“. Nu, a stalo se. Milan (onen zmiňovaný kamarád) mi vymyslel první témata a začali jsme spolu školit.
Ačkoliv vedete velkou firmu, stále učíte studenty na VŠE…
Na VŠE mám svůj hlavní pracovní úvazek. Ale učení mne i osobně naplňuje, obohacuje a rozvíjí. Stále je co zlepšovat – jak pracovat se silnými stránkami a motivací svých studentů, jak je učit propojovat teorii s praxí, vidět věci v souvislostech. Tři semestry jsme teď na VŠE museli učit online, a mně tolik chybí osobní kontakt s mými studenty. Nejenom my učitelé, ale i naši studenti – všichni jsme museli vystoupit z komfortní zóny a přizpůsobit se okolnostem. Ale, koneckonců, americký spisovatel Neale Donald Walsch soudí: „Život začíná tam, kde končí vaše komfortní zóna.“ Něco na tom bude.
Pojďme se ještě zamyslet nad systémem vzdělávání dospělých v ČR. Co mu chybí, překáží a v čem je naopak silný?
U vzdělávání dospělých v ČR postrádáme systémový charakter. Soustava institucí, které je mají zabezpečovat, má variabilní a povýtce neuspořádanou strukturu, pravidla fungování (lze-li vůbec mluvit o pravidlech) jsou určena nejčastěji jen nabídkou a poptávkou. Legislativní a ekonomicky podpůrné prostředky jsou nedostatečné, vazby mezi prvky systému jsou spíše náhodné a často jsou dány spíše jen dobrou vůlí než čímkoli jiným.
Jak upozorňuje např. PhDr. Zdeněk Palán, Ph.D., problém je i v tom, že ačkoliv se Česká republika hlásí ke koncepci celoživotního učení, buduje školskou soustavu jako zcela izolovaný systém, aniž by byla sledována koncepce vzdělávacího systému s provázaností jeho prvků a subsystémů. Předně je ovšem nutné místo a poslání všech těchto prvků (přinejmenším rozhodujících) alespoň definovat: stát, sociální partneři, vzdělávací instituce, komory… To jistě nebude snadný úkol. Svým způsobem mi to připomíná hledání fyzikální „teorie všeho“.
Jak bude podle Vás vypadat vzdělávání dospělých řekněme za dalších 30 let?
Za 25 let se podle mne určitě budou učit základy disciplín jako je typologie, paměťové techniky, time management a kritické myšlení již na základních školách. Samozřejmě s ohledem na mentální schopnosti žáků. Dnes je to výsada vzdělávání dospělých, navíc za poměrně drahé peníze.
Vyšší podíl online vzdělávání, než tomu bylo před koronou jako nedílná součást ucelených vzdělávacích programů – samo o sobě ovšem takové „vzdělávání na dálku“ není samospasitelné. Jsem „ze staré školy“, na přímou osobní interakci mezi pedagogem a studentem nedám dopustit a pokládám ji za nenahraditelnou. Role učitele bude tedy i nadále nezastupitelná, pouze se kontextově posune. Partnerství, vzájemná spolupráce i tolerance však nepochybně zůstanou. Jistě neobyčejně pokročí výzkum v oblasti tzv. „umělé inteligence“. Do roku 2030 prý překoná umělá inteligence tu lidskou, jak tvrdí například Ray Kurzweil, šéf technologického vývoje v Googlu. Umělou hloupost však, jak známo, vynalézat netřeba.
Hlubší propojení interních vzdělávacích programů (interních lektorů) s externími odborníky z praxe. Už dávno neplatí, že studium končí získáním diplomu. Nekončí nikdy. Budoucnost tento trend jenom potvrdí – stejně jako to, že o uplatnění absolventa ve finále rozhodují jeho skutečné znalosti a dovednosti.
Zvýšení kvality vzdělávání díky ukončení transferů z ESF (ty obecně dle mne patří jen do veřejného sektoru). Neviditelná ruka trhu výrazně zvýší kvalitu lidských zdrojů.
Co či kdo je pro Vás profesní inspirací?
Zní to sice jako fráze, ale největší profesní inspirací jsou pro mne klienti. Na pozici HR specialistů přes rozvoj a vzdělávání jsou čím dál tím více větší profesionálové, od kterých se mám stále co učit.
S. R. Covey, D. Carnegie, A. Allan, B. Tracy, D. Kahneman… jsou pro mne inspirativní četbou. Na náročnější odbornou literaturu si netroufám. Zde spoléhám na tým svých spolupracovníků a lektorů.
Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. je předsedkyně představenstva a výkonná ředitelka 1. VOX a.s. Vysokoškolská pedagožka na Katedře hospodářské a sociální politiky VŠE v Praze, společnice znaleckého ústavu GRINEX s.r.o. S minimálními prostředky, kdy největší kapitál představovaly zejména zpočátku silná vůle a imponující entusiasmus, se jí podařilo vybudovat firmu, která dnes v České republice patří k leaderům na trhu vzdělávání dospělých.