Angličtina je tedy základ. Jak si ale stojí jazyk našeho přeci jen geograficky bližšího souseda - němčina?
Hlad po německy hovořících lidech je na trhu obecně neuspokojen a to v různých oborech a profesích. Ačkoliv je zde vysoká nezaměstnanost, u nás ve srovnání s Polskem nebo Slovenskem je skutečně minimum lidí, kteří jsou schopni nebo ochotni třeba aktivně pracovat v zahraničí u našich německy hovořících sousedů. Některé zahraniční firmy přitom do určité míry varují, že mohou stáhnout své investice z Čech, protože se najednou ukazuje, že své personální problémy mohou řešit jinde, levněji.
Například mezi Plzní a Rozvadovem je údajně až okolo sta různých německých firem, kde sice němčina není primárním jazykem komunikace, avšak se ukazuje, že zejména u dělnických a řadových pozic je velmi důležitá. V naší praxi jsme se například setkali s firmou z Chomutova, kde část zaměstnanců dojíždí přímo z Německa od Drážďan, zatímco druhá část jsou Češi. Vzájemně si nerozumějí a musí spolu pracovat. Kromě toho jsou obecně zaměstnanci v těchto zahraničních firmách vysíláni na zahraniční školení, musí číst cizojazyčné manuály a pokyny nebo jezdí na stáže. Na manažerských postech se možná domluví anglicky, ale u dělnických profesí ne. Němčina by zde tedy byla velkou výhodou.
Poptávka u nás tedy je, ale nabídka je nedostatečná. Kde je chyba?
Někdy před deseti lety se vyškrtl druhý jazyk z osnov základních škol a postupně se najednou začalo zjišťovat, že u nás chybí absolventi, kteří by měli byť jen základy německého jazyka, což je pro německé firmy, představující de facto největšího zaměstnavatele v průmyslovém odvětví, problém.
Teprve v minulém roce se zavedl na druhém stupni základních škol povinně druhý cizí jazyk, ale opět potrvá, než tato nová generace vystuduje a jazyk se ukotví. Tím, že se zpřetrhala kontinuita, nastal problém v kvalitě vzdělávání a upadl i zájem o toto vzdělávání na pedagogických fakultách.
Čelíme tedy dvojímu problému – chybí lidé, kteří by uměli německy a lidé, kteří by je kvalitně vyučovali. Situace je tedy poměrně závažná a není krátkodobě řešitelná. Náprava ještě potrvá nějakou dobu, než se vrátí samovolně do rovnováhy, neboť je potřeba restart od základního školství.
Kterým oborům a lidem konkrétně by mohla být znalost němčiny v životě prospěšná?
Určitě může být velkým benefitem zejména pro lidi, kteří pracují ve strojírenství a výrobních firmách, neboť většina větších německy hovořících zahraničních společností jsou právě z této oblasti.
Z hlediska firem, které jsou za hranicemi a uvítali by další pracovní sílu od svých hraničních sousedů, bychom žádaných profesí nalezli více a v mnoha oborech. Klasicky se jedná o zdravotnictví, kde se však nehledají jen kvalitní zdravotní sestry, o které bychom si ale ani my nepřáli přijít, ale hlavně pečovatelský personál, který už nemusí být tak vzdělaný. Kvalifikace není problém, tu si člověk dodělá, problémem je právě jazyk.
Další oblastí je také pohostinství, pro které by zejména v příhraničních oblastech měla být znalost němčiny na určité úrovni automatická. Němčinu ale využijí i řemeslné profese a obecně je jich mnoho takových, kde by se znalost tohoto cizího jazyka vyplatila.
Když to tedy shrneme, proč je podle Vás důležité nebo dobré se učit konkrétně německý jazyk?
Těch výhod znalosti němčiny lze nalézt hned několik. Jednou z nich je obecně pomyslné otevření hranic s našimi blízkými sousedy, se kterými se ne vždy domluvíte jinde rozšířenou angličtinou. Člověk se najednou nemusí bát, že nebude cizincům rozumět a že se v cizí zemi ztratí nebo se nedokáže zorientovat.
Další věcí je, že se němčinářům otevírá nejen zahraniční, ale i domácí pracovní trh, neboť němčina zde představuje velký díl poptávky po pracovní síle zejména na nižších a středních pozicích. Navíc většina Čechů možná není schopna vycestovat za prací například do Anglie nebo Ameriky, ale přejet pár desítek kilometrů přes hranice už mnohým z nich nečiní velké problémy.
Kromě toho, jazyk si člověk musí v nějakých pravidelných intervalech opakovat, aby jej nezapomněl, a v tom přeci jen máme geografickou výhodu oproti třeba té angličtině. Zejména v pohraničních oblastech, ale i padesát nebo sto kilometrů od hranic můžeme totiž němčinu vnímat, čímž se ji učíme vcelku bezbolestně a lépe se nám tak udrží v povědomí.
Výuka němčiny je jednou ze specializací POLYGLOTU, proč by se měl student chtít učit „šprechtit“ právě u Vás?
U nás vyučujeme německý jazyk už od počátku naší existence, tedy od roku 1989. Výuka němčiny má tak u nás dlouholetou tradici a velmi silné a kvalitně vybudované kořeny a to i přesto, že vždy byl obecně na trhu velký zájem zejména o angličtinu. Je to dáno hlavně tím, že rozvoj výuky u nás už od počátku vycházel zejména z německého jazyka. Máme tak možnost spolupracovat s lektory na vysoké úrovni a obecně se dá říct, že ve výuce němčiny poskytujeme širokou nabídku a kvalitní vzdělávání, což dokládá i naše členství v Asociaci certifikovaných jazykových škol (ACERT) podmíněné dodržováním přísných podmínek.
V neposlední řadě je pak naší výhodou také možnost absolvovat výuku jazyka v celkem 7 městech po celé České republice se zárukou stejné kvality a určitého standardizovaného výukového procesu.
Od roku 1992 provozujete také vlastní jazykové nakladatelství POLYGLOT. Pomohlo už to samo o sobě rozvoji výuky nejen německého jazyka?
Tituly, které píšeme a tiskneme, vycházejí z jasně dané logické skladby textu učebnic,a právě jedna z těchto učebnic „Sprechen Sie Deutsch“ pro střední školy v daném období kolem roku 1992 zásobila až 80 % českého trhu a prodává se dodnes. Díky tomu jsme se dostali do širšího povědomí a němčina se u nás vždy hojně vyučovala a vyučuje a je de facto jednou z našich specializací v jazykové výuce.
Obecně jsou naše tituly stavěné velmi logicky a naučit se z nich může velmi dobře i začátečník. Zastávám názor, že pokud je jazyková učebnice určena pro český trh, kde se hovoří česky, tak by v ní do určité nízké míry měla čeština být, což je zejména pro začátečníka důležité proto, aby vůbec pochopil, co je od něj v daném cvičení vyžadováno. Některé texty a popisky jsou tedy zpracovávány dvojjazyčně, což třeba od zahraničních titulů nebo od výuky v multinárodním jazykovém prostředí čekat nemůžete.
Jaká by měla být intenzita a forma výuky cizího jazyka vůbec, aby byla efektivní?
Obecně je zájem zejména o kurzy probíhající jedenkrát týdně a to proto, že se často jedná o zaměstnance, kteří jazyku zkrátka nechtějí nebo nemohou při své pracovní náplni věnovat více času. Ideálem by samozřejmě bylo opakovat jazyk každý den, ale dobrým kompromisem je věnovat výuce nejlépe 2 až 3 dny v týdnu po 90 minutách, po které se dospělý člověk zvládne soustředit na celou lekci. U dětí je to pak 45 minut v jedné lekci.
U nás se snažíme o to, aby se při 2 x 90minutové výuce v týdnu vystřídali dva lektoři – český a rodilý mluvčí. Český lektor zvyšuje nároky a posouvá výuku dále a rodilý mluvčí se studenty konverzuje a učí jednotlivá slova a fráze používat. Dbáme přitom na to, aby vzájemně spolupracovali a navazovali na sebe.
V roce 2012 jste se stali členem Česko-německé obchodní a průmyslové komory, co to pro Vás znamená?
Opravdu hodně. S Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou máme společný zejména cíl, kterým je podpora rozvoje německého jazyka v českém prostředí, na níž usilovně pracujeme a doufáme, že se tyto plány vyplatí. Chceme pomoci němčině u nás více zapustit kořeny a zdůraznit její přínosy.
Na závěr nám prosím sdělte, jaké aktivity plánujete nyní před létem?
Je toho mnoho a vše se týká samozřejmě jazyků. Aktuálně je prioritou dokončit do léta v rámci nakladatelství naši novou jazykovou učebnici němčiny, na které usilovně pracujeme. Co se týče jazykové výuky, máme rozjeté zahraniční vzdělávací kurzy a připravujeme také letní jazykové kurzy v naší škole. Nově nabízíme i jazykové příměstské tábory pro děti a opět otevíráme kurzy pomaturitního studia pro čerstvě vystudované středoškoláky. Nudit se rozhodně nebudeme.
Marek Dusil vystudoval stavební inženýrství na ČVUT, kterému se až do roku 1992 profesně věnoval. Od roku 1989 se spolupodílel na vybudování, vedení a rozvoji jedné z největších jazykových institucí u nás – jazykové škole a nakladatelství Polyglot. V současné době je již přes 24 let jejím ředitelem a jednatelem.