Světová zdravotnická organizace odhaduje, že u 200-300 z každé tisícovky lidí existuje předpoklad, že budou mít duševní problémy. Zaměstnanci, kteří onemocní duševní chorobou, však nemusejí nutně odcházet z práce. Mnohdy stačí jen jednoduché změny, které jim usnadní další kariéru. Řada zemí má navíc zákony o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, které ukládají zaměstnavatelům povinnost starat se o to, aby nezpůsobovali psychické újmy svým zaměstnancům nebo je dále neprohlubovali.
Na zaměstnance, kteří prodělali duševní onemocnění, lze nahlížet dvěma způsoby. První ukazuje ztrátu produktivity, zvýšený objem absencí, nedůvěru či možné zneužívání alkoholu nebo drog. Druhý nahlíží na daného zaměstnance tak, že je stále stejný, prožívá pouze určité závažné osobní problémy, které lze s vaší pomocí překonat. S pomocí zaměstnavatele skutečně může i zaměstnanec prožívající duševní problémy zůstat váženým a produktivním. Možnost setrvat v práci mu pomůže k uzdravení a zaměstnavatel nepřijde o jeho jedinečný talent a dovednosti. Jak tedy může zaměstnavatel pomoci?
- Asistenční plán. Jestliže vaše společnost má pro tyto případy asistenční plán, měla by se ujistit, že všichni zaměstnanci s potenciálními problémy vědí, že mohou zdarma nebo za nízkou cenu získat pomoc od důvěryhodného poskytovatele. U některých zaměstnanců může externí poradenství být vším, co potřebují k překonání svých problémů.
- Dovolená nebo pružný pracovní rozvrh. Další možností podpory je nabídka dovolené nebo pružné pracovní doby. Větší pružnost ve výkonu práce pomáhá snižovat stres.
- Doplňková asistence. Dočasná nebo příležitostná doplňková asistence může zaměstnanci pomoci s řízením objemu práce v rámci jeho cesty k uzdravení, aniž by to ovlivnilo produktivitu jeho samotného, týmu nebo oddělení.
- Vnímejte osobu, ne diagnózu. Vždy je důležité si uvědomit, že i přes duševní problémy, je váš zaměstnanec především člověk. Nabízejte podporu a empatii vzhledem k jeho problémům. Nesnažte se to přehlížet ani být příliš soucitní.
-kk-